Jezdecká stezka CHVALETÍN - RAJMUNDSKÝ MLÝN (červená)

49 km

Chvaletín - Janov - Plačovice - Mešovice - Lubnice - Police - Jiratice - Kdousov - Tříletý mlýn - Rajmundský mlýn (napojení na Jihomoravský kraj)

Na jezdeckém rozcestníku u rybníčku nad obcí Chvaletín začíná dálková, červeně značená jezdecká stezka, která zde navazuje na druhou červenou jezdeckou trasu vedoucí z Maříže do Golčova Jeníkova. Po průjezdu obcí stezka za mostem přes potok zatáčí doleva a lesní cestou stoupá rozsáhlým lesním komplexem na úpatí kopce Čtrnáctka (599 metrů). Z Janovského lesa stezka zvolna klesá lesní úvozovou cestou k Moravské Dyji. Zde se cesta stáčí doprava a vede stále podél toku řeky až k silničnímu mostu, přes který se dostává do obce Janov. Kolem rozsáhlého rekreačního zařízení JEZDECKÁ STANICE JANOV, kde je možné si objednat stravování a využít zdejšího úvaziště pro koně) stezka pokračuje po silnici vedoucí do Starého Hobzí. U sochy sv. Jana však asfaltový povrch opouští, sjíždí doleva na okraj pole, kde zatáčí doprava na lesní průsek, kterým pokračuje až k výjezdu na okraj lesa. Zde stezka uhýbá doprava a po polní cestě vedoucí kaštanovou alejí pokračuje k silnici, kterou přechází napříč a další úvozovou cestou pokračuje k malému rybníčku a k vjezdu do lesa pod Holubičím vrchem (555 metrů).
Z přímé lesní cesty v lokalitě Cikánka stezka odbočuje doleva a u první oplocenky začíná stoupat doprava do prudkého kopce (Upozornění: lesní cesta, vedoucí mezi smrčinou, bývá téměř nepoužívaná, a proto může v některých úsecích zarůstat kopřivami). Na vrcholu stoupání se stezka dostává na rozcestí lesních cest, kde vjíždí na štěrkem zpevněnou lesní cestu, po které pokračuje kolem Holubího vrchu (619 metrů) a Dlouhé hory (626 metrů) až na konec lesa nad Bělčovicemi.
Po průjezdu obcí stezka zahýbá doprava a pokračuje po klidné silnici, která vede do Chvalkovic. Před mostem přes potok však uhýbá doleva na okraj pole, po kterém ve velkém oblouku pokračuje až k protilehlému lesu (jezdci mají po své pravé ruce potok Blatnici). Zde stezka zatáčí doleva na silnici vedoucí z Chvalkovic do Lovčovic, ale na první odbočce na lesní cestu se stočí doprava a po průjezdu Plačovickým lesem pokračuje polní cestou až k silnici nad Plačovicemi.
Mezi koňskými ohradami stezka pokračuje po silnici do obce, kde se nacházejí hned dvě jezdecké stanice: JEZDECKÁ STANICE VALORY a JEZDECKÁ STANICE APANACHI. Z návsi stezka pokračuje po silnici do kilometr vzdálené Dešné, kde je možnost stravování a nákupu potravin. Ze silnice vedoucí k Zašovicím stezka odbočuje doprava na polní cestu, která stoupá do stráně a napojuje se na výraznou polní cestu zleva lemovanou mezí. Po této cestě pokračuje trasa jezdecké stezky až k vodní nádrži Dešná. Jakmile jezdci minou hráz, začíná stezka klesat lučním porostem mezi stromy a zarostlým a mírně podmáčeným úsekem vede na rozlehlou louku, po které pokračuje k mělkému brodu určenému pro koně, kde překonává potok Blatnici. Za ním dál pokračuje po loukách až k vjezdu do lesíka kolem opuštěných usedlostí. Odtud už stezka pokračuje hlinito-kamenitou úvozovou cestou lemovanou z obou stran křovinami až do obce Mešovice. Po průjezdu obcí stezka přechází silnici a pokračuje polní cestou, která se na vrcholu stoupání stáčí doprava a v posledním úseku vede po asfaltovém povrchu až k silnici vedoucí do obce Lubnice. Před silničním mostem přes řeku Želetavku upozorňuje žlutě značená odbočka na možnost ubytování v JEZDECKÉ STANICI RANČ G.
Červená trasa pokračuje přes most a v okamžiku, kdy mine kapli na návsi, zatáčí doprava mezi domy a kamenitou cestou se dostává až za hranice obce. Pak už pokračuje po cestě malebným údolím podél Želetavky, kde koně čekají dlouhé cvalové úseky po lučních cestách. Na konci údolí stezka zatáčí kolem mlýna na kamenitou lesní cestu, kterou stoupá vzhůru mezi pole. To už se na horizontu objevuje silueta zámku v Polici, kam stezka pokračuje po výrazné polní cestě lemované třešňovými stromy.
Polici stezka obchází po jejím západním okraji. Po překročení silnice vedoucí z Dešné vede stezka po výrazné luční cestě, která se u skupiny nápadných soliterních lip stáčí doprava a pokračuje až na hráz mezi rybníčky. U rybářské boudy se stáčí doleva a úvozovou cestou pokračuje až na louky pod místní komunikací (jezdci přitom mají po své pravé ruce kraj lesního komplexu Doubrava).
Polní cesta lemovaná stromy pokračuje také za silnicí a vede jezdce na záhumenkovou jiratickou cestu. Po přejetí silnice, která do Jiratic přichází od Police, se stezka dostává k JEZDECKÉ STANICI JIRATICE, označené žlutým puntíkem. (Tady je dobré se telefonicky ohlásit majiteli stanice, protože vstup do statku, kde je také zvonek, je z návsi). Další trasa pokračuje záhumenkovou cestou podél koňských pastvin a jízdárny s překážkami. Za posledním jiratickým stavením koně pokračují mezi polem a loukou, cesta je zpočátku zpevněná navážkou, poté se mění v příjemnou luční cestu. Na jejím konci šipky na mysliveckém posedu upozorňují na kolmé odbočení doprava, kde travnatá cesta mezi poli pokračuje až k lesu Doubrava. Zde se stezka stáčí doleva a po polní cestě kopíruje lesní komplex až na jeho konec. Zde se trasa opět stáčí doleva (značka je umístěna na sloupu elektrického vedení), poté odbočuje znovu doprava (kde je v poli nápadná kaplička) a následně ústí na výraznou polní cestu lemovanou starým osikovým stromořadím. Na jejím konci čeká jezdce obec Kdousov s krásným barokním kostelem a farou se slunečními hodinami.
Po průjezdu obcí stezka zahýbá kolem hřbitova na kamenitou cestu lemovanou další alejí vzrostlých osik. Tato cesta serpentinami klesá do údolí říčky Bíhanky a pokračuje k Tříletému mlýnu, kde se nachází JEZDECKÁ STANICE VLČÍ ÚDOLÍ. Za koňskými ohradami vyznačuje jezdecký rozcestník na olši u potoka začátek modré jezdecké trasy, která vede přes Dědice, Krasonice a Bohosoudov na rozcestí Nad Jersicemi.
Červená stezka pokračuje dál údolím řeky Želetavky (upozornění: trasa několikrát prochází brody přes Želetavku, která zvláště v jarním období mívá vyšší stav vody). Za posledním dlouhým lučním úsekem se stezka stáčí doprava a kamenitou lesní cestou stoupá do stráně nad Rajmundským mlýnem (JEZDECKÁ STANICE RAJMUNDSKÝ MLÝN), který leží na hranici s Jihomoravským krajem.




 

Fotogalerie

 
 

Komentáře

Navštivte v okolí

2006 První návštěvníci na zámku v Polici (02.07.2006)

(Police) V nejjižnějším cípu kraje Vysočina v obci Police byl první červencový den za účasti náměstkyně hejtmana Marie Černé, starosty obce Police Karla Janouška, starosty města Jemnice Milan

Zámek Police

Starobylá obec Police se rozkládá na Moravě v historickém hraničním území, mezi historií vonícími městy Slavonicemi, Jemnicí, Moravskými Budějovicemi, poblíž hradu Bítova, zříceni

Jezdecká stezka CHVALETÍN - RAJMUNDSKÝ MLÝN (červená)

(Police) 49 km Chvaletín - Janov - Plačovice - Mešovice - Lubnice - Police - Jiratice - Kdousov - Tříletý mlýn - Rajmundský

Židovská čtvrť Police

Do obce Police přišly pravděpodobně první rodiny již v průběhu 16. století. Nejstarší písemný doklad z roku 1671 říká, že do P

Židovský hřbitov Police

Na jižním okraji obce Police najdeme zachovaný židovský hřbitov, který byl založen nejpozději v 17. století. Nachází se zde asi 300 kamenů a m

Synagoga Police

První v historických pramenech doložená synagoga v Polici stávala na návsi. Po roce 1728 byla přestavěna na obytný dům. V Židovské ulici byla p

Věž zámku Police

Součástí goticko-renesančního zámku je vyhlídková pětipatrová hranolová věž, ze které je možné se rozhlédnout po &

 
 
Vysočina Tourism, příspěvková organizace
Na Stoupách 3
P.O.BOX 85
586 01 Jihlava
IČO: 28263693
webmaster@vysocinatourism.cz
www.vysocinatourism.cz
  
O Vysočině  Co vidět  Co dělat  Co se děje  Kde přespat  
Vysočina
Propagační materiály
Lidová kultura
Osobnosti Vysočiny
NEJ Vysočiny
Aktuality
Aktuality archiv
Partneři
Informační centra
Virtuálně
Geohra
Propagační materiály archiv
Turistické noviny
Mobilní turistická aplikace
Materiály cizojazyčné
Film Vysočina
Aplikace Cyklovýlety
Historie
Příroda
Města
Muzea a galerie
Rozhledny
Atraktivity pro děti
Pivovarnictví
Tipy na výlet
V létě
V zimě

        

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.