Jezdecká stezka DUKOVANY - JAVOREK (červená)

129 km

Dukovany - Kramolín - Skřipina - Kuroslepy - Kralice nad Oslavou - Lhotice -Krokočín - Košíkov - Jestřebí - Velká Bíteš - Březka - Nové sady - Krevlický dvůr - Vlkov - Osové - Svatá hora - Heřmanov - Dolní Libochová - Nový dvůr - Podmitrov - Mitrov - Dolní Rozsíčka - Horní Rozsíčka - Šiklův mlýn - Zvole - Horní Rožínka - Albrechtice - Rozsochy - Janovičky - Písečné - Dalečín - Jimramovské Pavlovice - Javorek

Hráz Dalešické přehrady je pro koně přehledná a široká a automobily zde mají omezenou rychlost. V okolí se nachází zřícenina hradu Rabštejna (4,5 km), Mohelnský mlýn (9,5 km) a zřícenina hradu Holoubek (15 km). Za hrází stezka pokračuje po silnici vedoucí do Kramolína, odkud je možné odbočit doleva ke Krčmě nad přístavem. Vlastní trasa stezky se ještě před vjezdem do Kramolína stáčí na menší, klidnou silnici, která klesá k elektrárně. V nejnižším úseku serpentin však jezdecká stezka odbočuje do prudkého svahu, známého jako Jelení žleb. (Upozornění: je dobré počítat s možností, že tato lesní cesta bývá často poměrně zarostlá a podmáčená, takže by se zde koně měli pohybovat pomalu a opatrně). V horní části stráně stezka vyúsťuje na pohodlnou, širokou lesní cestu, která vede až k silnici. Tu přetíná napříč a v podobě další lesní cesty pokračuje směrem k Vlčímu kopci.
Zpočátku trasa vede téměř po okraji lesa, ale následně se stáčí, míjí objekt vojenského skladu a po asfaltové cestě míří k místu, kde přetíná silnici ze Sedleckého Dvora do Kladrub nad Oslavou (podél cesty bývají bažiny, je třeba počítat s výskytem bodavého hmyzu). Za silnicí trasa pokračuje výraznou lesní cestou lemovanou stromořadím až k tzv. Annině cestě (Anna Strasse), bývalé kočárové cestě, kterou šlechtický rod Haughwitzů jezdíval z náměšťského zámku na svoje lovecké letohrádky.
U rekreačního střediska Vlčí kopec stezka zahýbá do dalšího historického stromořadí, ale vzápětí z něj klesá na prostornou lesní cestu, která vede po úbočí stráně nad řekou Oslavou. Řeku sice není vidět, ale zpěv jejích peřejí provází jezdce po celé trase až k vyústění na silnici Dukovany-Březník. Stezka přitom po levé ruce těsně míjí rozsáhlé keltské hradiště Skřipina (ze Skřipiny je to 3,5 km k Senoradskému mlýnu, 4 km na Vlčí kopec a 13,5 km do Náměště nad Oslavou).
Před silničním mostem přes řeku Oslavu koně přetnou silnici napříč a pokračují vyježděnou travnatou cestou k chatové osadě. Stezka začíná stoupat mezi chatami a po překonání mělkého brodu pokračuje úvozovou lesní cestou až na vrchol stráně, kde nakonec ústí na širokou těžební cestu, střeženou prastarými duby. Na konci lesa, který mají jezdci po své levé ruce, stezka pokračuje mezi loukami (orientačním bodem je myslivecký posed a nedaleká bříza). Stezka se nejprve stáčí doprava, ale téměř okamžitě se vrací doleva na vyježděnou luční cestu, vedoucí k jezdecké značce umístěné na začátku vjezdu do lesa. Lesem vede jezdecká stezka v souběhu se zelenou turistickou značkou (Upozornění: část trasy vede kolem prostoru původně obehnaného drátěným pletivem, nyní shrnutého u země a špatně viditelného).
V místě turistického rozcestníku se stezka stáčí ostře doleva a strmě klesá v souběhu s modrou a zelenou turistickou značkou. V místě, kde ve stráni ústí na výraznou úvozovou cestu, se stáčí doprava a pokračuje po vrstevnici až k rozlehlé louce. Zvětšená jezdecká značka (tzv. volavka) navádí jezdce po luční cestě na úvozovou štěrkovou cestu, kudy prochází žlutá turistická značka. Spolu s ní stezka vede k objektu Senoradského mlýna (354 metrů), odkud pokračuje v souběhu s pěší turistickou značkou až do 8,5 km vzdálených Kralic nad Oslavou. Od Senoradského mlýna je možné pokračovat také ke zřícenině hradu Levnov (3 km), do Mohelna (4.5 km), k Olšinskému mlýnu (7 km) a do Oslavan (13 km).
Upozornění: u Senoradského mlýna čeká koně brod přes řeku Oslavu (chodci a cyklisté zde mají k dispozici bezpečnou a dostatečně vysoko položenou lávku). Za normálního stavu vody je brod široký a bezpečný, i když je Oslava poměrně vodnatá. Vzhledem ke kolísání jejího stavu při každém deštivém počasí doporučujeme ověřit si výšku hladiny na stránce Českého hydrometeorologického institutu: (www.chmi.cz) nebo u Povodí řeky Moravy (www.pmo.cz, stránka Stavy a průtoky). Brod je pro koně bezpečný při výšce hladiny do 100 cm a průtoku do 6 metrů krychlových za sekundu. V případě vyššího stavu vody lze řeku Oslavu překonat po silničním mostě u Skřipinského mlýna a odtud pokračovat po silnici do Kuroslep, kde od jezdecké stanice Stáj ARNA vede do údolí Chvojnice žlutě značená jezdecká odbočka.
Další trasa vede kaňonem řeky Chvojnice, která právě u Senoradského mlýna ústí do Oslavy. Řeka Chvojnice je většinu roku velmi mělká, brody jsou zde písčité nebo písčito-kamenité, přehledné, s dobrým vstupem i výstupem. Brodění je zde poměrně časté (celá trasa proti proudu Chvojnice přechází střídavě na pravý a levý břeh), takže pro koně, kteří se bojí vody, rozhodně nelze stezku v úseku Senoradský mlýn Lhotice (event. Košíkov) doporučit.
Malebným údolím podél řeky se jezdci dostanou až ke značené odbočce Pod Kozími hřbety, odkud vede žlutě značená odbočka stoupajícími serpentinami ve stráni až do Kuroslep (JEZDECKÁ STANICE STÁJ ARNA). Z Kuroslep je možné polními cestami dojet do nedalekého Březníka (JEZDECKÁ STANICE STÁJ NERO).
Po dalším úseku podél řeky čeká koně a jezdce první dlouhý luční úsek (tzv. Louka vážek), po kterém následuje krátký úsek po lesní cestě na rozcestí u Olšinského mlýna. Od jezdeckého rozcestníku vede žlutě značená trasa starou lipovou alejí ke kamennému železničnímu mostu (upozornění: je zde nutné počítat s poměrně frekventovanou železniční dopravou), pod kterým stezka prochází do Kralic nad Oslavou. Jezdecká trasa vede nejprve rovně ulicí Na Výhoně, u Sokolovny (kde je možnost ubytování jezdců) se stáčí doleva a míří do kopce k ulici Nádražní. Vchod do JEZDECKÉ STANICE STÁJ HONZÍK je dobře rozpoznatelný podle vyvěšené tabule Autoservis s popisným číslem 146.
Červeně značená jezdecká stezka odbočuje u rozcestníku doprava na louky, kde prochází pod vysokým železničním viaduktem (železniční trať Jihlava - Brno). Další značky jsou nakresleny na jilmech lemujících břeh Chvojnice. Louku ukončuje hlubší, ale bezpečný a přehledný brod (s lávkou pro pěší), od kterého stezka stoupá k frekventované státní silnici Jihlava - Brno (úsek Kralice-Rapotice). Přestože koně pouze přecházejí silnici napříč, je třeba zvýšené opatrnosti, protože se dané místo nachází mezi dvěma kopci, kde velkou rychlostí jezdí velké množství osobních i nákladních aut.
Za silnicí obchází stezka Spálený mlýn a přes dva mělké a bezpečné brody přes Chvojnici pokračuje po dlouhé louce, která se za lesíkem stáčí proti kopci. Průjezdem mezi houštinou keřů se jezdecká trasa dostává na výraznou, občas kamenitou polní cestu. Stezka zde míjí nejprve koňské pastviny, a poté i ohrady s kozami a ovcemi. Jedná se o chov kozy domácí kamerunské, starobylé plemeno pocházející ze západního pobřeží Afriky a ovce domácí kamerunské, která pochází ze střední Afriky a postrádá typické ovčí rouno.
Na začátku obce Lhotice se jezdecká stezka stáčí doprava a kolem vodárny pokračuje polní cestou. Je důležité nikam neodbočovat. Stezka vede až na okraj lesa, kterým zvolna klesá do údolí a nakonec se napojuje na na asfaltovou silničku. Po ní se koně a jezdci dostanou k vodní nádrži Chvojnice, kolem které pokračují až k silnici vedoucí do obce Hluboké. Jezdecký rozcestník (JIM) zde upozorňuje na žlutou odbočku, která vede doprava k JEZDECKÉ STANICI ÚJEZDSKÝ MLÝN.
Červená trasa dále pokračuje po silnici a před vjezdem do obce Hluboké se stáčí doprava na výraznou luční cestu, zprava lemovanou tokem Chvojnice. Před koncem dlouhého lučního úseku se jezdecká stezka stáčí přes betonový, travou zarostlý most a dál pokračuje po staré lesní cestě. Přestože začátek cesty může být zarostlý kopřivami a vlhkomilnými travinami, cesta je zřetelná a postupně se stává výraznější. Jezdci mají po celou dobu po své levé ruce koryto Chvojnice a po pravé ruce stráň porostlou vzrostlými smrky. Na konci lesního úseku stezka pokračuje podél louky, která však může být v blízkosti lesa mírně podmáčená. Na konci louky jezdecká stezka zatáčí doleva na betonový most a polní cestou pokračuje až na silnici, která vede až do obce Krokočín.
Z Krokočína vede jezdecká stezka kolem ohrad s koňmi a pokračuje po polní cestě, která je z levé strany lemovaná dlouhou loukou a stříbrnou stužkou Chvojnice a vede až k rozsáhlému lesnímu komplexu. Lesní úvozovou cestou stoupá jezdecká stezka dlouhým, poměrně rovným úsekem až k jezdeckému rozcestníku, který upozorňuje na odbočku k JEZDECKÉ STANICI KOŠÍKOV.
Zde se červeně značená trasa se stáčí doleva a po lesní cestě vede až k silnici z Velké Bíteše do Jinošova. Po překonání silnice pokračuje stezka v blízkosti okraje lesa, téměř vodorovně s nedalekou dálnicí D1 (Brno-Praha). Poté se zanoří hlouběji do lesa a za Jestřebskou hájenkou přetne napříč silnici Velká Bíteš - Jestřebí. Z tohoto místa, označeného jezdeckým rozcestníkem (JIM) vede žlutě značená odbočka po silnici a pod dálničním mostem do Velké Bíteše, kde se nachází JEZDECKÁ STANICE DOSTIHOVÁ STÁJ RÁČEK.
Jezdci, pokračující po červené, se nesmí nechat zlákat výraznou štětovanou cestou, která se stáčí mírně doprava a klesá směrem do lesa. Pro koně je určena méně nápadná travnatá cesta vedoucí po okraji pole, která se ve svém nejnižším bodě (u kamenného křížku) stáčí doleva a míří přímo do obce Jestřebí.
Za malebnou obcí začíná historická cesta vedoucí podél Jestřábského potoka, lemovaná mohutnými lipami a bizardně pokroucenými habry. Po výjezdu z lesa pokračuje jezdecká stezka Jitrocelovou loukou v údolí potoka Jasinky a následně stoupá vzhůru lesní strání. Za lesem Hadinka pokračuje trasa po polní cestě v přímém směru až k travnatému a poměrně zarostlému vjezdu na zvykovou úvozovou cestu podél borovicového lesíka, kterou v letních měsících lemuje žlutě kvetoucí vratič. Je to jedna z nejmalebnějších starých cest kraje Vysočina, která je v blízkosti obce Březka ohraničena vztyčenými kameny. Složení kamenů a jejich energetické vyzařování vytváří specifické klima starých pastevních cest, kde se daří aromatické mateřídoušce a pupavě bezlodyžné. Svojí atmosférou cesta připomíná staré trasy v jižní Anglii či Irsku.
Nad obcí Březka začíná systém polních cest. Jezdecká trasa zde vede nejprve rovně podél švestkového stromořadí. Na jeho konci se stáčí doleva do polí a po dlouhém rovném úseku znovu odbočuje doleva k mysliveckému posedu. Zde ostře zahne doprava a po průjezdu malým lesíkem se koně dostanou na téměř nepoužívanou silnici vedoucí do Nových Sadů. Upozornění: tato silnice prochází pod dálnicí D1 (Praha-Brno). Podchod je široký, přehledný, nevyvolává ozvěnu a koně ho většinou snáší bez potíží.
Z obce Nové Sady jezdecká stezka klesá k rybníčku a úzkou silničkou následně stoupá do protilehlého kopce. Zde prochází zemědělskou usedlostí Krevlický dvůr a mezi koňskými ohradami pokračuje až ke státní silnici Brno-Žďár nad Sázavou. Stezka tuto frekventovanou silnici přechází kolmo a starou alejí vede až na okraj lesa. Zde se prudce stáčí doleva a travnatou (místy zarostlou) cestou vedoucí mezi okrajem lesa a polem pokračuje k osamocenému lesnímu objektu, kterým je sklad hmotných rezerv. Odtud stezka pokračuje lesem po cestě, která v několika místech bývá silně podmáčená. Po výjezdu z lesa pokračuje trasa jezdecké stezky podél lesního okraje a následně mezi loukami ke kamenité polní cestě, která vede na začátek obce Vlkov. Zde se jezdecká stezka stáčí doleva a klidnou boční ulicí vede až k zadnímu vjezdu do JEZDECKÉ STANICE RANČ POD JASANY (na krajním jasanu je umístěn jezdecký rozcestník).
Z Vlkova koně a jezdci pokračují směrem k rybníčku, za kterým se trasa stáčí doprava na louku (pozor, nepřejet odbočovací šipku namalovanou na sloupu elektrického vedení!). Na konci lučního úseku stezka opět zahýbá doprava a úzkým křovinatým průchodem vede k cestě lemované starými jabloněmi. I z této cesty však stezka poměrně brzy odbočuje doprava, polní cestou klesá až k silnici a následně podchází pod kamenným železničním mostem. Přestože se jedná o starou, stále ještě používanou železniční trať z Brna do Prahy, frekvence projíždějících vlakových souprav zde není vysoká a průjezd pod viaduktem, který vede do další obce, je bezpečný.
Po vjezdu do obce Osové trasa zahýbá doleva k rybníku Okolík a ke zdejšímu zámku. Podél něj pokračuje po úzké, klidné asfaltové silnici za zámecký areál. Zde zahýbá doprava k domku s růžovou omítkou a pokračuje po polní záhumenkové cestě na konec obce. U rybníka Štěpnice opouští stezka katastr obce a stáčí se směrem doleva. Příjemnou úvozovou cestou pokračuje podél rybníka Stará komora a lesem obchází rybník Nová komora (všechny rybníky leží na Bílém potoce, který se ve Veverské Bitýšce vlévá do Svratky). Lesní cestou se jezdci dostanou do obce Ondrušky a švestkovou alejí pokračují na okraj lesíka. Po výrazné polní cestě mezi poli a lesem jezdecká stezka následně vede k chatové osadě u Holínkovského rybníka, který se nachází v blízkosti obce Skřinářov. Zde vstupuje do lesa a pokračuje po výrazné lesní cestě. (Upozornění: na konci této lesní cesty je nutné odbočit nejprve doleva, a pak doprava na nevýrazný lesní průsek a pozorně sledovat jezdecké značení.) Průsek vychází na silnici vedoucí ze Skřinářova do Heřmanova. Jezdci po vjezdu na silnici zatočí doleva a vrátí se kousek zpátky proti směru putování, aby mohli na druhé straně silnice najet na travnatou cestu vedoucí mezi nově vysázeným lesem.
U skupiny bříz trasa pokračuje po okraji lesa, kde hojně roste janovec metlatý. Nakonec se dostane až k malému soukromému rybníčku, ležícímu opět na Bílém potoce pramenícím u hájenky Rohy. V jeho blízkosti se nacházela dnes již zaniklá ves Rohy, kterou připomíná text naučné stezky. Za rybníčkem se stezka stáčí doleva a stoupá vzhůru až k výrazné štěrkové lesní cestě, kterou kolmo přejde a prudkým stoupáním mezi kameny pokračuje až na vrchol Svaté hory. (Trasa nahoru i dolů ze Svaté hory vede v souběhu s červenou turistickou značkou.) Poutní místo, připomínající svatou Zdislavu (rodačku z nedalekého Křižanova), která se zde pomocí kříže ubránila medvědovi, poznáme podle altánku s kamenným oltářem a pamětní tabulí.
Průsekovou cestou klesá jezdecká stezka směrem dolů k výraznému rozcestí u lesní asfaltové cesty, kde se nedaleko odpočinkového posezení zřízeného LČR nachází také jezdecký rozcestník Pod Svatou horou. Z tohoto místa odbočuje zeleně značená jezdecká stezka vedoucí přes Kadolec a Kozlov do Velkého Meziříčí.
Červeně značená jezdecká stezka vstupuje na lesní pěšinu vedoucí přes vrchol kopce Vokouňák. Zde se trasa stáčí ostře doleva a v místě, kde začínají louky, pokračuje po vyjetých lučních kolejích opět směrem doleva (značka je umístěna na stromě rostoucím na okraji meze). Stezka pokračuje rovně k dalšímu výraznému stromu (jasan), kde zahýbá doprava a podél remízku klesá loukou až k výrazné písčité cestě. Po ní pokračuje kolem malého rybníčku, stáčí se doleva a kolem většího nového rybníka s vyčnívajícími balvany pokračuje písčitou cestou až k silnici z Heřmanova do Křižanova. Za silnicí je nutno projet areálem heřmanovského zemědělského družstva (Upozornění: brána se zavírá mezi 18.-19. hodinou a otevírá v 6 hodin ráno).
Za hnojištěm jezdecká stezka odbočuje doleva a podél lesa vede až na začátek rozlehlých pastvin. Zde pokračuje po kraji louky, která je po pravé straně lemovaná mezí porostlou převážně břízami. Pod loukou stezka pokračuje lesem. (Upozornění: protože se po pravé straně cesty nachází bažantnice, je důležité, aby zde koně jeli za sebou a jezdci se chovali co nejtišeji). Jakmile jezdci překonají lesní silnici do Bojanova, pokračují doleva po výrazné lesní cestě, která končí mělkým a bezpečným brodem na Kadoleckém potoce u obce Dolní Libochová. Další úsek stezky vede po místní komunikaci, která přepad Dolnolibochovického rybníka překonává po kamenném mostě z 19. století. Most je pevný a bezpečný, ale jezdci by měli počítat s tím, že vytékající řeka Libochovka vydává poměrně velký hluk a někteří koně zde mohou odmítat poslušnost.
Po přejezdu mostu pokračuje trasa až k budově obecního úřadu, kde zahýbá na polní cestu (Upozornění: červená turistická značka zde vede poměrně zarostlým úvozem, ale pro jezdce na koních je určena pravá polní cesta, která se obloukem vrací zpět a za úvozem se obě cesty opět spojují) . Polní cesta nejprve stoupá mírně do kopce, kde se stáčí doprava a pokračuje kolem mohutné staré lípy a lučního rybníčku do aleje se starými lípami a kaštany, vedoucí k budově lesovny. Podél ní vede trasa jezdecké stezky doprava na štěrkovou lesní cestu, která míjí lesovnu a mírnou levotočivou zatáčkou klesá do dlouhého lesního úseku, který klesá až k mostu přes říčku Libochovku. Z tohoto místa pokračuje zarostlá cesta mezi poli, lemovaná šípkovými keři. (Upozornění: vzhledem k hlubokým stopám po těžké mechanizaci, které v trávě nemusí být vidět, je dobré se zde pohybovat krokem). Na vrcholu stoupání jezdecká stezka přetíná silnici vedoucí z Dolních Louček do Strážku a dostává se do blízkosti bývalého panského dvora, nynější kolonie Nový Dvůr. U turistického rozcestí, kterému dominuje historická lípa velkolistá (Tilia cordata) s obvodem kmene 475 metrů, trasa jezdecké stezky zahýbá doprava a po písčité cestě vede téměř rovnoběžně se silnicí. V tomto místě je jezdecká stezka velmi blízko hranic Jihomoravského kraje, do známé Trenckovy rokle je to pouhých 8 km, do Dolních Louček 23 km.
Zhruba po 400 metrech se jezdecká stezka napojuje na asfaltovou silnici, po ní se stáčí doleva a v souběhu s cyklostezkou klesá strmými serpentinami do údolí řeky Bobrůvky. Po mostě ze silných dřevěných trámů se jezdci dostanou k areálu JEZDECKÉ STANICE PENZION PODMITROV.
V souběhu s modrou turistickou značkou stezka stoupá lesními serpentinami na skalní ostroh, kde se nachází zřícenina hradu Mitrov (Habří je odtud vzdáleno 1 km, Strážek 2,5 km). Od hradu čeká jezdce a koně poměrně dlouhé stoupání po asfaltové silnici, která po výjezdu z lesa pokračuje lipovou alejí mezi loukami až do obce Mitrov. Jezdecká stezka tudy prochází kolem koňských ohrad před bývalým zámečkem rodu Mitrovských (dnes zde sídlí Domov pro seniory) a na horním konci obce uhýbá doleva na polní cestu, po které pokračuje až do obce Horní Rozsíčka. Po průjezdu obcí vede stezka dál po silnici směrem k Dolní Rozsíčce. Stále ještě na katastru Horní Rozsíčky zde stojí budova staré školy, ve které v současnosti sídlí JEZDECKÁ STANICE SEDLÁŘSTVÍ VE STARÉ ŠKOLE - DANIELA NETÍKOVÁ.
Od staré školy stezka pokračuje po asfaltovém povrchu až do obce Dolní Rozsíčka, kde překonává napříč silnici z Dolní Rožínky do Strážku a pokračuje v přímém směru podél rodinných domů až k lesu, který mají jezdci po své levé ruce. Podél kraje lesa cesta klesá do údolí, kde jezdecká stezka opouští asfalt a stáčí se doprava na cestu vedoucí mezi loukou a krajem lesa. Jezdci zde mají po levé ruce nevelkou chatovou osadu, od které pokračují podél hrany lesa až na vrchol kopce. Odtud stezka pokračuje mezi poli až k lesíku, v němž zahýbá doleva na silnici vedoucí z Blažkova do Bobrové. Po krátkém asfaltovém úseku stezka zatáčí doleva na polní cestu lemovanou jednostranným stromořadím. Cesta vede kolem osamocené zemědělské usedlosti, kterou mají jezdci po pravé ruce, stejně jako vzdálenější obec Blažkov. Jezdecká stezka dál pokračuje po cestě, která vede nejprve mezi poli a následně mezi loukami. Na jejím konci stezka zahýbá ostře doleva na výraznější cestu, která vede z Blažkova lesními serpentinami k Belatkovu mlýnu. Tady zahýbá doprava a podél toku řeky Bobrůvky pokračuje až na začátek areálu JEZDECKÉ STANICE ŠIKLŮV MLÝN.
Kolem rozlehlého areálu, který mají jezdci po své levé ruce, pokračuje trasa stezky po asfaltové silničce až k závoře u hlavního vjezdu do Šiklova mlýna. (Upozornění: vpravo je trať pro čtyřkolky a je proto nutné počítat s případným hlukem, které vydávají). Závora u vjezdu bývá mimo sezónu otevřená, v turistické sezóně je připevněna nízko zavěšeným řetězem, který lze překročit. Bezpečnější je však odbočit ze silničky doprava a objet zprava nevelký pahorek na okraji pole. Jezdecká stezka pak pokračuje ve stejném směru dál, míjí bránu do areálu, kraj soukromého letiště v areálu Šiklova mlýna a po široké polní cestě vede až na rozcestí nedaleko hřbitova, patřícího obci Zvole. Tady trasa jezdecké stezky odbočuje na méně výraznou luční cestu, která po pravé straně míjí nevelký rybníček a klesá do údolí. Zde stezka zahýbá doprava na výraznou polní cestu, kterou stoupá přímo ke koňským ohradám JEZDECKÉ STANICE RANCH U.
Po průjezdu Zvolí (upozornění: v obci je nutné počítat s větší hustotou provozu, zejména v okolí barokního Santiniho kostela) se stezka stáčí doprava, odbočuje ze silnice a po dlouhé, rovné polní cestě pokračuje do Albrechtic. Na vrcholu mírného návrší, kde jezdci mají po své levé ruce les) se nachází jezdecký rozcestník Nad Horní Rožínkou. Zatímco červená trasa pokračuje v přímém směru mezi lesem a poli, ve směru doprava vede žlutě značená odbočka k JEZDECKÉ STANICI JK STATEK DOUBRAVKA. Trasa vede kolem rybníčku Strážnice a pokračuje po loukách kolem potoka, který vytéká z rybníka. (Upozornění: v místě, kde se v louce objevují stromy, vede přes potok most. V jeho blízkosti se propadla meliorace, takže se v trávě ukrývá poměrně hluboká jáma. Je proto důležité držet se kolejí vyjetých v louce). Luční cesta od mostku stoupá šikmo loukou až na okraj pole. Jezdecká stezka zde zatáčí doprava na polní cestu, které vede do obce Horní Rožínka. Trasa zde prochází přes náves kolem kapličky a končí u jezdecké stanice.
Červená jezdecká stezka pokračuje do obce Albrechtice, po jejímž průjezdu pokračuje po další polní cestě až k mírnému návrší mezi poli, kde se stáčí doleva a vzápětí doprava na betonový mostek přes potok. Za ním pokračuje přímo až k prvním zahrádkám obce Rozsochy. Tady stezka odbočuje doprava na méně nápadnou polní cestu, která vede pod zahrádkami až k silnici. Po odbočení doleva trasa jezdecké stezky překoná šikmo silnici a po její pravé straně pokračuje výraznou úvozovou cestou mezi lesem a zahradami (ty mají jezdci po levé ruce). U poslední zahrádky koně překonají označený železniční přejezd a stočí se doprava na louku, přes kterou vedou v úseku dlouhém zhruba 300 metrů vyjeté koleje v trávě a směřují šikmo doleva a dolů k potoku. Tady stezka vychází na cestu (z louky jezdci zatáčejí doprava), kterou po levé straně ohraničuje les. (Upozornění: zhruba po padesáti metrech čeká jezdce přejezd frekventované státní silnice z Bystřice nad Pernštejnem do Žďáru nad Sázavou. Místo přechodu je v přehledném a dostatečně širokém místě, za kterým se stezka stáčí doleva a zhruba 380 metrů stoupá lesní cestou vedoucí téměř rovnoběžně se silnicí). Na vrcholu lesnatého kopce se stezka stáčí doprava a po lesní cestě klesá až k hrázi Domanínského rybníka, kde je v turistické sezóně k dispozici Občerstvení Domanínský rybník Jitky a Rudolfa Žídkových.
Od hráze rybníka vede 1,6 km dlouhá, výrazná polní cesta, částečně vysypaná štěrkem, z níž lze na křižovatce polních cest odbočit doprava k JEZDECKÉ STANICI ŠKOLNÍ STATEK BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM. Červená trasa však mírně stoupá ve stále stejném směru a pokračuje až k silnici z Bystřice nad Pernštejnem do Bohuňova. Zde stezka zatáčí doprava na silnici, po které vede zhruba 380 metrů k lesní odbočce do Janoviček. Za ní stezka opouští asfalt, stáčí se doleva na luční cestu, která stoupá proti kopci. Po pravé straně ji lemuje porost rychlerostoucích dřevin, pod vrcholem stoupání mají jezdci po levé ruce vzrostlý smrkový les. Za hřebenem kopce čeká koně a jezdce křižovatka lučních cest, kde se jezdecká stezka stáčí doprava a vede loukami podél téměř metr vysoké kamenné zídky a následně podél okraje lesa, který mají jezdci po své pravé ruce až ke koňským ohradám v obci Janovičky. Zde je sídlo JEZDECKÉ STANICE JEZDECKÝ KLUB JANOVIČKY.
Na konci obce začíná stezka stoupat cestou mezi poli a za hřebenem kopce se stáčí do obce Písečné. Tady nejprve klesá mezi domy až k místnímu pohostinství, kde přechází napříč silnici z Bystřice nad Pernštejnem do Dalečína a na protilehlé straně vede ve stejném směru po asfaltové silnici k Vítochovu. Před vrcholem stoupání (v nadmořské výšce 630 metrů), kde už je vidět historický Vítochovský kostelík, odbočuje stezka společně se zelenou turistickou značkou doleva na luční cestu, která vede zhruba 1 100 metrů loukami až k lesu (souběh s turistickou značkou končí po 380 metrech). Z vrcholu kopce jezdecká stezka klesá podél hrany lesa, který mají jezdci po své levé ruce a u mohutného smrku (po cca 170 metrech klesání) zatáčí doleva na lesní cestu, po které pokračuje po úbočí lesní stráně s občasnými výhledy do údolí Vírské přehrady.
Na konci tohoto dlouhého lesního úseku, který se nachází zhruba 3 km od Vítochova, stezka strmě sestupuje asfaltové silnici, po které vede cyklostezka. Jezdecká trasa však u informační tabule odbočuje doleva do lesní stráně a pokračuje nad údolím Janovského potoka, ke kterému postupně klesá. Za kamenitým, mělkým brodem pokračuje po dně údolí ve stále stejném směru (jezdci teď mají potok po své levé ruce) a před dalším brodem se ostře stáčí doprava a úvozovou polní cestou, která vede po okraji koňských pastvin, začíná stoupat do kopce, za jehož hřebenem se nachází JEZDECKÁ STANICE DALEČÍN, zaměřená na chov chladnokrevných koní.
Červená jezdecká trasa se nad stanicí, kde je umístěn jezdecký rozcestník, stáčí doleva a po úvozové cestě mezi ohradami stoupá k silnici (Upozornění: jedná se o frekventovanou silnici s provozem těžkých vozidel vedoucí z Jimramova do Bystřice nad Pernštejnem). Po 150 metrech stezka silnici opouští, stáčí se doprava na poklidnou asfaltovou cestu, která postupně klesá směrem ke středu obce Dalečín. Zde stezka přechází opět Jimramovskou silnici a levotočivou zatáčkou začíná stoupat mezi rodinnými domky až ke stravovacímu zařízení Dittáč (Ditta Bar), které je otevřeno denně od 11 hodin dopoledne).
U dřevěného totemu stezka zatáčí doprava, míjí poslední zahrady a u výjezdu na louku zahne doleva, aby podél lesa (který mají jezdci po své levé ruce) začala stoupat k vjezdu do lesa. V souběhu se žlutou turistickou značkou čeká koně a jezdce strmé stoupání na louky nad lesem, kde souběh značení končí. Jezdecká stezka pokračuje loukou doprava kolem sloupu elektrického vedení, na kterém je umístěna zvětšená značka, tzv. volavka až k vjezdu na výraznou polní cestu lemovanou stromy. Jezdcům tak zůstane za zády obec Velké Janovice a pokračují po hřebeni kopce až k lesíku a dál polními cestami nad obec Ujčín. V tomto místě vytváří stezka tvar písmene U, stáčí se do protisměru a pokračuje zvykovou polní cestou lemovanou stromy až k lesní oplocence. Od ní stezka klesá mezi loukou a krajem lesa, který mají jezdci po levé ruce až k vjezdu do lesa. Lesní cestou pokračuje stezka až mělkému brodu na potoce Loučka. Za brodem stezka vyjíždí na polní cestu, po které pokračuje nad potokem doleva až k travnaté stráni, ohraničené zleva lesem (pod kterým je nápadná skupinka bříz). Touto strání vedou koleje v trávě až k jejímu vrcholu. Upozornění: značená stezka zde vstupuje do dobytčí ohrady, kterou je třeba projet napříč a po výjezdu pokračovat po polní cestě mezi pastvinami až do obce Jimramovské Pavlovice. Jedná se o soukromé pozemky rodiny Chroustovy, kde je nutná zvýšená opatrnost kvůli pasoucímu se skotu a důslednost v zavírání elektrických ohradníků.
Pokud však koně nejsou na dobytek zvyklí, je možné využít cesty, která u ohrad začíná a obchází hřeben kopce zprava, tj. vede téměř po vrstevnici nad loukami až nad obec Strachujov, kde se stáčí doleva a po krátkém asfaltovém úseku pokračuje jako výrazná polní cesta až do Jimramovských Pavlovic, kde naváže na značenou trasu. Po průjezdu obcí se jezdci a koně dostávají k JEZDECKÉ STANICI SELSKÉ STAVENÍ, zaměřené na chov chladnokrevných koní.
Od jezdecké stanice vychází další část stezky polní cestou podél ohrad pro skot a chladnokrevné koně, která nabízí krásné výhledy na kopce centrální Vysočiny. Po překonání silnice pokračuje trasa jezdecké stezky další úvozovou polní cestou mezi dobytčími pastvinami (chov plemene charollais) a po krátkém úseku podél lesa vede v souběhu s obecní cestou na okraji louky. Kromě malebné osady Široké pole se v tuto chvíli nabízí výhled také na Nový Jimramov, vzdálenější Javorek, údolí Fryšávky a skálu Prosíčku (739 metrů).
Červeně značená trasa prochází kolem selských usedlostí v Širokém Poli a luční cestou stoupá šikmo k okraji lesa, který mají jezdci po své levé ruce. Po vjezdu do lesa stezka pokračuje po úvozové lesní cestě, která nejprve klesá do údolí a následně začíná poměrně strmě stoupat lesem do protější stráně a téměř pod vrcholem kopce pokračuje po zpevněné lesní cestě. Modře značená turistická značka upozorňuje na odbočku ke zřícenině hradu Štarkov (Skály), což je bývalý skalní hrad loupeživých rytířů, který se nyní nachází v soukromém majetku hraběte Belcrediho. Jezdecká stezka však pokračuje v přímém směru, klesá do údolí řeky Fryšávky a zatáčí doleva na silnici, po které vede až do obce Javorek. Zdejší JEZDECKÁ STANICE J.O. CHARTIS - STÁJ SÁGA, zaměřená na drezurní ježdění a práci s handicapovanými dětmi, je závěrečným místem značené jezdecké stezky. Nabízí však možnost pokračovat podle turistických map k dalším jezdeckým stanicím, včetně Křižánek (KIDOVA LOUKA), Blatin (JEZDECKÝ KLUB BLATINY), Herálce (JK DEVĚT SKAL), Fryšavy pod Žákovou horou (FRYŠAVSKÝ DVOREC), Vysoké (STATEK VYSOKÉ), Žďáru nad Sázavou (HOTEL GRUNT) a Hamrů nad Sázavou (PENZION NA RANČI).




 

Fotogalerie

 
 

Komentáře

Navštivte v okolí

Zřícenina hradu Rabštejn

(Dukovany) V písemných pramenech je hrad poprvé připomínán při prodeji roku 1358, později byl v držení rytíře Hynka z Kunštátu, zvané

Okolí vodní nádrže Dalešice

(Dukovany) Na výlet vyjíždíme z Dukovan po Mlynářské a Energetické cyklotrase (pásové značení žlutá + bílá) k hrázi vodní nádrže Mohelno. Vyjedeme nad přehradu, od rozcestn

Informační centrum Jaderné elektrárny Dukovany

Prostřednictvím moderní audiovizuální techniky a výkladu průvodců se návštěvníci seznámí s problematikou jaderné energetiky a elektrárnou samotnou. Dispoziční plán celé elektrárny

Jezdecká stezka DUKOVANY - JAVOREK (červená)

(Dukovany) 129 km Dukovany - Kramolín - Skřipina - Kuroslepy - Kralice nad Oslavou - Lhotice -Krokočín - Košíkov - Jestřebí - Velk&aa

Jezdecká stezka SVĚTLÁ POD JAVOŘICÍ - DUKOVANY (modrá)

(Dukovany) 124 km Světlá pod Javořicí - Roštejn - Hodice - Bezděkov - Bohuslavice - U Anděla - Lesná - Dašov -Čáslavice - V

Zámek Dukovany

Raně klasicistní zámek nechala postavit v roce 1790 hraběnka Marie Brigita Malabaile -

 
 
Vysočina Tourism, příspěvková organizace
Na Stoupách 3
P.O.BOX 85
586 01 Jihlava
IČO: 28263693
webmaster@vysocinatourism.cz
www.vysocinatourism.cz
  
O Vysočině  Co vidět  Co dělat  Co se děje  Kde přespat  
Vysočina
Propagační materiály
Lidová kultura
Osobnosti Vysočiny
NEJ Vysočiny
Aktuality
Aktuality archiv
Partneři
Informační centra
Virtuálně
Geohra
Propagační materiály archiv
Turistické noviny
Mobilní turistická aplikace
Materiály cizojazyčné
Film Vysočina
Aplikace Cyklovýlety
Historie
Příroda
Města
Muzea a galerie
Rozhledny
Atraktivity pro děti
Pivovarnictví
Tipy na výlet
V létě
V zimě

        

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.