Jezdecká stezka SVĚTLÁ POD JAVOŘICÍ - DUKOVANY (modrá)

124 km

Světlá pod Javořicí - Roštejn - Hodice - Bezděkov - Bohuslavice - U Anděla - Lesná - Dašov -Čáslavice - Vísky - Sádek - Kojetice - Pekelný vrch - Střítež - Třebenice - Dukovany

Prvním místem určeným pro putující koně i jezdce, které je současně spojnicí mezi Jihočeskými jezdeckými stezkami a stezkami v kraji Vysočina, je JEZDECKÁ STANICE STATEK POD JAVOŘICÍ. Modře značená trasa stoupá po cestě mezi loukami až k jezdeckému rozcestníku u skupiny bříz, kde se připojuje zelená jezdecká stezka přicházející od Klátovce. V souběhu se zelenou turistickou značkou a lyžařskou stezkou pokračuje souběh obou jezdeckých tras vzhůru do lesa a dál výraznou lesní cestou, která zpočátku poměrně strmě stoupá směrem a následně pokračuje po vrstevnici pod vrcholem Javořice (836,5 metrů) až k dalšímu jezdeckému rozcestníku (celková délka souběhu je 1,5 km).
Zatímco zeleně značená jezdecká stezka odbočuje doprava a pokračuje na vrchol nejvyšší hory kraje Vysočina a souběh pěší a lyžařské stezky pokračuje rovně ke Studánce Páně, modrá jezdecká stezka zahýbá doleva a kamenitou lesní cestou klesá do Zeleného údolí. Na rozcestí u kůlny přetíná lesní silnici a pokračuje v přímém směru až k výraznému rozcestí lesních cest. Tady stezka zatáčí ostře doprava a stoupá strmě vzhůru. Po přejetí lesní silnice pokračuje až na Velký skalní vrch (785,5 metru), za jehož vrcholem se stezka u posedu připojuje na lesní silnici. Po ní klesá pod vrchol kopce, kde kousek před křižovatkou lesních silnic v lokalitě U zabité zatáčí doleva a rovnoběžně se silnicí pokračuje lesním průsekem, který ústí na červeně značenou turistickou Březinovu cestu a po ní pokračuje až na výrazné lesní rozcestí s posezením U obrázku.
V tomto místě jezdecká stezka uhýbá doprava a po krátkém souběhu se žlutou turistickou značkou z ní odbočuje opět vpravo na lesní cestu, která vede k Široké bařině, kterou protéká Třešťský potok. Za ním se stezka stáčí doleva na dlouhou a rovnou lesní cestu (tzv. štráfem), která ve své závěrečné části stoupá pod vrchol Řídelovského kopce (712 metrů) až k silnici vedoucí z Řídelova do Horní Cerekve.
Za silnicí vchází trasa jezdecké stezky do Velkého lesa a po krátkém souběhu se zelenou turistickou značkou z ní odbočuje doleva a obloukem zleva obchází Farářský kopec (707 metrů). V místech, kde jezdci minou louku pod Růženínským rybníkem, kterou mají po své levé ruce, se stezka znovu napojuje na zleva přicházející zelenou turistickou značku a spolu s ní pokračuje až k silnici vedoucí z Doupěte do Růžené, po které přichází modrá turistická značka. Po krátkém silničním úseku jezdecká stezka odbočuje doleva a stoupá strání až vrstevnicové cestě pod hradem Roštejnem, kudy zprava přichází dálková červená jezdecká trasa. Společný souběh obou stezek vede doleva až k vyústění na silnici, po které stoupá až k příjezdové cestě k hradu. Zatímco silnice se zde stáčí doleva a pokračuje k obci Růžená, souběh červené a modré jezdecké stezky vede přímo a míjí ohradu pro koně, kterou mohou využít zájemci o návštěvu hradu nebo hradní hospůdky. Za ohradou souběh obou tras pokračuje společně se zelenou a modrou turistickou značkou po lesní cestě, která zvolna klesá k silnici vedoucí z Třeštic do Růžené. Tu obě stezky přejíždějí napříč a jdou lesní pěšinou esovitě k lesu, jehož vnitřním okrajem pokračují až k louce. Luční pěšinou vedou obě trasy v přímém směru do protilehlého lesa pod kopcem Kratizna (638,7 metru). Za rozcestím s posezením a turistickým rozcestníkem obě stezky dál pokračují lesní cestou k objektu bývalé hájovny, vystoupají na kraj lesa a mezi poli začínají klesat až k silnici vedoucí do obce Hodice.
Zpočátku obě jezdecké trasy pokračují v souběhu Hodicemi až na hlavní křižovatku. Zde červená stezka odbočuje doprava do kopce a kolem JEZDECKÉ STANICE STÁJ MAJK pokračuje do Třeště. Modrá trasa pokračuje přes náves až k Hodickému rybníku, kde jezdecký rozcestník upozorňuje na žlutě značenou odbočku k JEZDECKÉ STANICI STÁJ JANOV u Janovského rybníka.
Modrá jezdecká trasa pokračuje po silnici (jezdci mají Hodický rybník po své pravé ruce), přechází přes železniční přejezd a za ním odbočuje ze silnice doleva na výraznou polní cestu. Ta zvolna stoupá na začátek lesa, kde se obloukem stáčí doprava mezi pole a pokračuje až k okraji protilehlého lesa na Jelení hoře (652 metrů). Zdejším lesem stezka pokračuje až k místu, kde odbočuje doleva, aby se spojila se zelenou turistickou značkou. Společný souběh stoupá až na konec lesního komplexu, překonává napříč silnici a výraznou pěšinou pokračuje až k louce, na které se nachází pramen Moravské Dyje. Studánku nad obcí Panenská Rozsíčka střeží modrobílá jabloň se dvěma červenými jablky ze sochařského přeshraničního cyklu Kristkova Podyjská glyptotéka. Kromě Stromu Zrození žehná studánce také soška nazvaná Jarní studánka od třešťského sochaře Jaroslava Krechlera.
Za pramenem této významné moravské řeky stezka pokračuje přes louku a podél lesa až k silnici vedoucí z Pavlova do Třeště, kterou přechází napříč. Stále v souběhu se zelenou turistickou značkou pokračuje jezdecká trasa výraznou lesní cestou, která vede k samotě Pouště. Před ní se však jezdecká stezka odděluje od pěší trasy, zatáčí doprava a vede na hráz rybníka Jezírko, který mají jezdci po své pravé ruce. Za ní začíná stezka stoupat, prochází kolem malebného lomu s jezírkem. Za ním odbočuje doleva a výraznou lesní cestou pokračuje Farským lesem. Poté se stáčí ostře na jih, pokračuje Středním lesem (kde se na stezku napojuje žlutá jezdecká trasa, která sem přichází od obce Otín) do Suchého lesa. Na jeho kraji pokračuje stezka přes louku a po dalším krátkém lesním úseku vystoupá mezi pole, odkud jsou v dálce vidět větrné elektrárny. Polní cesta vede až k silnici z Pavlova do Stajiště, kterou u křížku přechází napříč a jako další polní cesta pokračuje až k výjezdu na silnici na okraji obce Bezděkov.
Po krátkém klesajícím silničním úseku jezdecká stezka odbočuje doleva k JEZDECKÉ STANICI Q RANCH U PRAMENE DYJE. Mezi rozlehlými pastvinami pro koně westernových plemen pak stezka pokračuje dál k lesíku na kopci Ostrážka (676 metrů), za kterým se stáčí doleva a pokračuje po lesní cestě vedoucí do Pavlova až k lesnímu rozcestí. Tady stezka ostře zahýbá doprava a vzrostlým jehličnatým lesem vede až na jeho okraj. Jako přímá polní cesta nejprve klesá k Pavlovskému potoku, za kterým stoupá mezi poli až k silnici na horním konci obce Nevcehle. Po silnici koně pokračují až na začátek návsi, kde se však stezka stáčí a serpentinami stoupá strání kopce Díly (662 metrů) až za poslední domy. Zde zatáčí doprava a jako výrazná polní cesta lemovaná stromořadím pokračuje k lesu, zatáčí doleva a pokračuje podél lesa (který mají jezdci po pravé ruce) mezi louky a pole, mezi kterými vede až na okraj obce Ořechov.
Po kraji obce stezka vede pouze v krátkém úseku, stáčí se doleva a jako polní cesta (kde jezdci mají po své levé ruce Olšanské polesí) pokračuje až k silnici vedoucí mezi Markvarticemi a Telčí. Silnici však přechází pouze napříč a mezi okrajem pole a louky se pozvolna stáčí ke špici lesa na úbočí Hustého kopce (645,8 metrů). Skrz tuto část lesa pokračuje trasa jezdecké stezky až k napojení na výraznou lesní cestu, která přichází od rybníka Pilky (v mapách bývá též uváděn jako Vodnatý rybník) do Olšanského lesa. Po této cestě, kdy jezdci mají po své levé ruce meandry Olšanského potoka, stezka vede až k lesnímu rozcestí s jezdeckým rozcestníkem Olšanský les. V tomto místě se k modře značené jezdecké trase připojuje zprava červená jezdecká stezka vedoucí od Telče a Vývozního rybníka.
Souběh modré a červené trasa pokračuje lesní cestou s jehličnatým povrchem až k jejímu vyústění na zpevněnou, částečně štěrkovitou lesní cestu. Zde jezdecká stezka zatáčí doleva, pokračuje po této cestě na most přes Olšanský potok a začíná stoupat pod vrchol Vápovické hory (628,5 metru). Znalci historie zde uvádí přítomnost dávného keltského hradiště Chrástov (Křástov), po pravé ruce mají jezdci svah spadající k vodní nádrži Nová Říše (vzhledem k pásmu hygienické ochrany I. stupně je k vodě vstup zakázán).
Na lesním rozcestí pokračuje jezdecká stezka levou cestou, která vede mezi krajem lesa (jezdci ho mají po své pravé ruce) a loukou až ke křižovatce polních cest. Stezka však pokračuje mezi poli ve stále stejném směru a začíná pozvolna klesat k lesíku Borovíčko. Zpočátku vede po jeho kraji, který jezdci mají po levé ruce, ale za zahradou osamoceného stavení vjíždí stezka dovnitř lesa a pokračuje jako lesní cesta až k silnici z Nové Říše do Staré Říše. Tu překonává napříč a vjíždí do travnatého úvozu mezi zahrádkami obce Bohuslavice. Zleva objíždí požární nádrž na návsi a pokračuje po silnici ve směru na Rozseč. Před silniční zatáčkou se nachází vjezd do žlutě natřeného areálu JEZDECKÉ STANICE HOSPODÁŘSKÝ DVŮR BOHUSLAVICE.
Souběh modré a červené jezdecké stezky končí za obcí Bohuslavice, kde je za silničním mostem přes říčku Vápovku umístěn na statném smrku jezdecký rozcestník. Zatímco červená jezdecká stezka odtud vede pěšinou podél vody do Nové Říše, modrá jezdecká stezka pokračuje po silnici až k nejbližší odbočce doprava. Jedná se o novou asfaltovou silnici, která stoupá šikmo vzhůru strání a po výjezdu z lesního úseku pokračuje mezi loukami až k silnici z Nové Říše do Želetavy. Jezdecký rozcestník na jeřabině u výjezdu na silnici označuje místo, kde začíná zeleně značená jezdecká trasa, která překračuje silnici, stoupá na vrchol Pahorku a pokračuje ve směru na Krasonice.
Modře značená jezdecká stezka vede dál po lesní cestě, která vede po vrstevnici pod silnicí a následně se stáčí směrem k Otvrňskému potoku a dál pokračuje lesnatou strání téměř souběžně s jeho tokem. Po výjezdu na špici lesa stezka klesá polem přímo k potoku, podél kterého pokračuje ve stejném směru až k výjezdu na silnici. Zde se stáčí doleva a po překonání silničního mostu nad potokem opouští asfaltový povrch a odbočuje doleva na polní cestu, která vede záhumenkovou částí obce Rozseč. Nejprve zde stezka přechází napříč poklidnou silnici z Rozseče do Bohuslavic a následně pokračuje polní cestou po okraji obce. Za dvojicí mohutných jasanů stezka uhýbá doleva k Obecnímu rybníku (který mají jezdci po levé ruce) a kolem posledních domů a trojice lip s křížem stoupá po nevýrazné asfaltové silničce (zkratka mezi Rozsečí a Starou Říší) k lesíku. Před ním zatáčí doprava na polní cestu lemovanou břízami, která nabízí výhledy do kraje, včetně pohledu na vzdálený masív Javořice.
Výrazná cesta mezi poli vede až k nevelkému lesíku, který jezdecká stezka objíždí po obvodu až k další polní cestě. Po ní stezka pokračuje doleva až k rozcestí polních cest nad Markvarticemi. Tady se ostře stáčí doprava a mezi lesíky a loukami pokračuje k obci Svojkovice. Za rybníčkem, který jezdci míjí po své levé ruce, stezka začíná stoupat polní cestou až k silnici, po které kousek pokračuje ve směru od obce a následně se stáčí doleva na luční cestu, která končí u státní silnice. Upozornění: přestože je místo pro překonání silnice široké a přehledné, je třeba zvýšené opatrnosti, protože se jedná o rušnou státní silnici I/38 Praha - Vídeň.
Za silnicí se koně dostávají k areálu JEZDECKÉ STANICE U ANDĚLA, který se dostavuje (v místě je plánováno ubytování, restaurace a stáje pro koně). Jezdecká stezka pokračuje podél areálu po polní cestě, která v dalším úseku vstupuje do lesa a stoupá na vrchol Hrachové hory. Po druhé straně kopce pokračuje nejprve hlinito-štěrkovou cestou, která s postupným klesáním přechází v travnatý povrch. (Upozornění: krátký travnatý úsek lesní cesty na druhé straně kopce bývá podmáčený, neboť se jedná o jedno z pramenišť řeky Želetavky. Střed cesty má pevné dno, takže je pro koně celoročně průjezdný). Od tohoto místa stezka pokračuje až k výjezdu z lesa a dál polní cestou mezi poli a lesíky v téměř kilometr dlouhém rovném úseku až k obci Lesná. Cesta má zpočátku hlinito-travnatý povrch, před obcí spíše hlinitopísčitý, částečně opravený stavební sutí.
V Lesné stezka zatáčí doleva a u mohutné lípy opouští silnici (jedná se o silnici ze Želetavy do Předína) a zahýbá doprava mezi domy, odkud už pokračuje po dlouhé cestě mezi poli.
V místě křižovatky s modrou pěší turistickou značkou (u osamoceného smrku) je nutné i nadále pokračovat v přímém směru až k lesu, i když počáteční úsek cesty může být poměrně zarostlý.
Od kraje lesa vede jezdecká trasa sítí lesních cest přímo k úpatí nejvyšší hory Třebíčského okresu (Mařenka, 711 metrů n. m.). Brzy po vjezdu do lesa se k modré stezce připojuje zelená jezdecká trasa, která vede z Bítovánek a dál obě stezky pokračují v souběhu. V místě kamenného památníčku strmě klesají podél lesní obory (kterou mají jezdci po své pravé ruce) na zpevněnou lesní cestu. Po ní pokračují doprava k rybníku u Hobzova mlýna, před kterým se zeleně značená jezdecká trasa odděluje a pokračuje doleva k Předínu. Modrá jezdecká stezka pokračuje přímo (jezdci mají rybník po své levé ruce) až k lesnímu rozcestí, kde se stáčí doleva, po silničním mostě překonává Dašovský potok a u hájovny na okraji samoty Dašov pokračuje doprava k pěšímu turistickému rozcestníku. Z tohoto místa začíná mírně kamenitou cestou stoupat na vrchol kopce, odkud vzápětí nejprve prudce, a poté zvolna, pokračuje až do údolí Dašovského potoka. Zde stezka odbočuje doleva a po krátkém zpevněném úseku cesty pokračuje luční cestou až k silnici vedoucí Čáslavic do Želetavy. Koně čeká krátký asfaltový úsek, v němž v úseku mezi svodidly překonají po silničním mostě ještě jednou Dašovský potok a zahnou doleva na lesní cestu. Z té však jezdecká stezka po pár metrech zahne doprava a lesní úvozovou cestou prudce vystoupá až na vrchol stráně.
Krátký, ostružiním zarostlý poslední úsek úvozové cesty zatáčí doleva na výraznou cestu vedoucí po kraji lesa, ze které se nabízejí krásné výhledy do kraje, až k vyústění na polní cestu. Po ní jezdecká stezka pokračuje kolem vodárny až na okraj obce Čáslavice, kde zatáčí doleva na silnici a za bytovými domy odbočuje doprava na polní cestu s jednostranným stromořadím. Tato přímá trasa končí na vrcholu mírného kopce křižovatkou tvaru T, kde je nutné zahnout doleva na další polní cestu, která mezi šípkovými keři zvolna klesá do údolí Římovského potoka. Ovčí a koňské pastviny na okraji samoty Vísky (nedaleko obce Římov) napovídají, že se jedná o JEZDECKOU STANICI RANČ U ŘÍMOVSKÉHO POTOKA.
Od jezdecké stanice stezka překračuje most přes potok, stoupá po silnici kolem mlýna a stáčí se doprava na travnatou úvozovou cestu, kterou lemují trnkové keře. Příjemná cesta vede mezi loukami a polem až k objektu jatek v obci Sádek. Po projetí obcí stoupá jezdecká stezka silnicí chráněnou alejí prastarých lip k areálu Vinařského a kulturního centra Sádek (restaurace, otevřeno denně). Zatímco po pravé ruce se jezdcům nabízí pohled na nejseverněji položenou moravskou vinici, kde se nachází také Naučná vinařská stezka, vrchol kopce střeží hrad dávných loupeživých rytířů.
Koho neláká dobré jídlo, může pokračovat po silnici, která prochází obcí Kojetice na Moravě. Zhruba ve středu obce provozují Václav a Miroslava Doleželovi Hostinec Kojetice, který je současně i JEZDECKOU STANICÍ U SLUNCE. Naproti prodejně Smíšeného zboží se jezdecká stezka napojuje na zelenou turistickou značku a odbočuje na polní cestu, která poskytuje krásné výhledy na masív Makové a Srnčí hory a hrad Sádek. Po levé ruce jezdci minou také bílý kříž pod třemi jasany, který pochází z roku 1920.
U turistického rozcestníku nad obcí Mastník se jezdecká stezka stáčí doprava. Nejprve stoupá na vrchol mírného kopce, poté pokračuje podél kraje lesa (který mají jezdci po své pravé ruce) a nakonec lesní cestou směřuje k úbočí Pekelného vrchu (700 m), odkud je možné odbočit k JEZDECKÉ STANICI DREZURNÍ STÁJ SLAVICE Kdo by se chtěl naopak podívat na vrchol kopce, kde se nachází kovové tee-pee, může využít trasu značenou dvěma bílými kolečky nad sebou.
Jezdecká stezka vede po vrstevnici až na konec Pekelného vrchu, kde se nachází jezdecký rozcestník. Zde začíná zeleně značená jezdecká trasa, které vede přes Kracovice, Sokolí u Třebíče, Novou Ves a Bítovánky až do lesa nad Meziříčkem.
Modře značená jezdecká stezka pokračuje polní cestou. Ta je zpočátku výrazná a přímá, ale v blízkosti betonové skruže se stáčí doprava (značky jsou umístěny na stromech po pravé straně cesty) a následně doleva. V tomto místě cesta téměř zaniká a je dobré jet v zástupu po kraji pole (značky jsou umístěny na sloupech stojících na vysoké mezi, kterou mají jezdci po své pravé ruce). Jezdecká stezka, v souběhu se zelenou turistickou značkou, tak pokračuje až ke vzrostlé staré lípě, kde tato nezřetelná stezka ústí na výraznou polní cestu spojující Kracovice a Střítež. Modrá jezdecká stezka po této cestě pokračuje doprava až k zahrádkářské kolonii, modelářskému letišti a nakonec k rušné státní silnici z Třebíče do Moravských Budějovic. Tu přetíná kolmo a pokračuje obcí Střítež.
Na konci obce stezka zatáčí doprava kolem areálu zemědělského družstva až na polní cestu lemovanou topoly. Po její pravé straně už jsou vidět ohrady JEZDECKÉ STANICE JEZDECKÝ DVŮR STŘÍTEŽ se stájemi, krytou halou a restaurací, kam vede i žlutě značená jezdecká odbočka. Kromě nájemní stáje zde sídlí také společnost MUDr. Alexandry Vosátkové s názvem DORADO, která se věnuje paradrezurnímu ježdění.
Modrá trasa se stáčí za areálem kravína doleva a pokračuje dlouhou polní cestou až na úbočí Klučovské hory. Lesní úvozovou cestou stezka stoupá na vrchol a pokračuje po hřebeni až k nejbližší lesní cestě, která zde odbočuje doprava. Po ní trasa jezdecké stezky klesá na druhou stranu kopce. Mezi rybníčky opouští výraznou polní cestu, která pokračuje do Petrůvek, a stáčí se doleva na rozlehlé travnaté louky. Jejich středem vede 1 400 metrů dlouhá luční cesta, po které lze cválat až do obce Klučov. Součástí této půvabné krajiny je i rybníček obklopený velkými balvany (který mají jezdci po pravé ruce) a nedaleká rezervace s výskytem vzácného koniklece černého.
Po průjezdu Klučovem stezka pokračuje po silnici až k odbočce na polní cestu lemovanou stromořadím, která se nachází po pravé straně. Tato dlouhá, rovná cesta dovede jezdce a koně až na kraj obce Slavičky a po jejich průjezdu stezka zabočí doprava a pokračuje alejí mladých jilmů. Na vrcholu stoupání, kde také končí osázení stromky, začíná být cesta hůře udržovaná (Upozornění: na hluboké výmoly po kolech, které jsou zde přes letní sezónu zarostlé vysokou travou). Na konci této cesty v polích jezdecká stezka zatáčí doleva na asfaltovou silnici a pozvolna sjíždí až do Dolních Vilémovic. Po projetí okrajové části obce stezka pokračuje polní cestou lemovanou pásem trnkových a šípkových keřů a ovocných stromů až k silnici, která vede po okraji obce Třebenice (jedná se o poměrně frekventovanou silnici z Třebíče do Dukovan). Jezdecká stezka však již po pár metrech uhýbá do centra obce, míjí prodejnu potravin, hostinec a následně i vjezd do JEZDECKÉ STANICE U KAPLIČKY.
Na konci obce přechází asfaltový povrch v další polní cestu, která vede až na kraj lesa nad Dalešickou přehradou. Lesní cesta s vyznačenou jezdeckou stezkou se nejprve stáčí doleva, opisuje tvar písmene U a následně pokračuje doprava podél Dalešické přehrady, jejíž hladina je občas vidět mezi stromy. Z cesty je možné na několika místech odbočit doleva a dostat se k vodě a zajímavým lokalitám, jako je například zřícenina hradu Kozlov. Turistický rozcestník v blízkosti obce Chroustov napovídá, že na hradní zříceninu Holoubek je to pouhý kilometr, k souběhu modré a červené jezdecké stezky na začátku přehradní hráze zbývá 12 km.
Z Chroustova do Stropešína pokračuje stezka stále pohodlnou lesní cestou, která je sjízdná také pro bryčku či kočár a zhruba kilometr před silnicí překonává po mostě v kaňonovitém zářezu Blýskavý potok. Před Stropešínem a skrze něj vede stezka po silnici a míjí Veterinární ambulanci pro malá zvířata MVDr. Víta Kučerňáka staršího a mladšího. Při dalším putování směrem ke Kramolínu se občas jezdcům po levé ruce nabídnou výhledy na stříbrnou vodní hladinu Dalešické přehrady. Zdejší cyklistická značka upozorňuje na blízkost zatopeného dalešického mlýna a lodní zastávky Dalešice. Po pravé ruce se objevují občasné výhledy na zvlněná pole v okolí Dalešic a Dukovan. Na největším lesním rozcestí je vybudováno příjemné posezení se stříškou. Cestu lemuje řada mohutných dubů a stromy se šedivě natřenými ptačími budkami.
Dlouhá, přímá lesní cesta končí vjezdem na rušnou silnici vedoucí ze Slavětic přes hráz Dalešické přehrady do Kramolína. Odtud přichází po hrázi i červená jezdecká trasa z Javorku. Souběh obou tras začíná za silnicí, kde se také nachází jezdecký rozcestník. Z tohoto místa je stezka označena bílými čtverci, jejichž středové kolečko je až do Dukovan svisle půlené a má červeno-modrou barvu.
Společná trasa vede po výrazné cestě, která podchází vedení vysokého napětí a pokračuje dlouhým lesním úsekem. Zajímavý pohled se jezdcům naskýtá nad vyrovnávací přehradní nádrží Mohelno, kde je vidět hloubka a strmost zdejšího kaňonovitého údolí. Po pravé ruce se čas od času na horizontu polí objevuje výhled na zdejší krajinný monument - osmero chladících věží dukovanské jaderné elektrárny, která je odtud vzdálena necelé 2 km. Jezdecká stezka zde přechází na asfaltovou silnici, která serpentinami klesá až k čerpací stanici. Za ní vede také turisticky značená odbočka ke zřícenině hradu Rabštejna, který byl sídlem loupeživých rytířů pod vedením Hynka z Jevišovic, známého pod přízviskem Suchý Čert. Ve vzdálenějším lese mezi Rešicemi a Hrotovicemi se nachází známá archeologická lokalita se základy zaniklé středověké osady Mstěnice.
Jezdecká trasa však nikam neodbočuje a pokračuje ve stejném směru až k lesnímu rybníčku se sochou vodníka, kde Lesy ČR zřídily posezení se stříškou. Naučná tabule zde mimo jiné popisuje trasy trojice tematických cyklostezek, nazvaných Pivovarská, Energetická a Templářská. Odtud jezdecká stezka začíná několika zatáčkami stoupat až k hranici lesa. Turistický rozcestník Vinohrádky zde uvádí kupříkladu Mohelnský mlýn (3,5 km) a hrad Templštejn (11 km). V souběhu se zelenou turistickou značkou pokračuje jezdecká stezka po dlouhé polní cestě lemované keři a starými jabloněmi až k silnici. Na jabloni u silnice se nachází turistický rozcestník, který upozorňuje na konec modré trasy (v budoucnu je možné její pokračování k Bílé skále a dál na území Jihomoravského kraje).
Červená jezdecká trasa se stáčí doprava na klidnou silnici vedoucí z Mohelna do Dukovan, po které pokračuje až k velké křižovatce, kterou prochází silnice z Jaroměřic nad Rokytnou do Brna. Přestože je silnice poměrně frekventovaná, úsek je přehledný a je zde omezená rychlost.
Jezdecká stezka prochází křižovatkou přímo do obce Dukovany, kde se trasa po krátkém úseku stáčí kolem barokní kaple Nejsvětější trojice k areálu zámku. Proti vjezdu do zámku je možné vjet do dvora JEZDECKÉ STANICE JS DUKOVANY, ale hlavní vstup do areálu je až z boční strany, kde jsou již vidět rozsáhlé pastviny a písková jízdárna.




 

Fotogalerie

 
 
 

Komentáře

Navštivte v okolí

Zřícenina hradu Rabštejn

(Dukovany) V písemných pramenech je hrad poprvé připomínán při prodeji roku 1358, později byl v držení rytíře Hynka z Kunštátu, zvané

Okolí vodní nádrže Dalešice

(Dukovany) Na výlet vyjíždíme z Dukovan po Mlynářské a Energetické cyklotrase (pásové značení žlutá + bílá) k hrázi vodní nádrže Mohelno. Vyjedeme nad přehradu, od rozcestn

Informační centrum Jaderné elektrárny Dukovany

Prostřednictvím moderní audiovizuální techniky a výkladu průvodců se návštěvníci seznámí s problematikou jaderné energetiky a elektrárnou samotnou. Dispoziční plán celé elektrárny

Jezdecká stezka DUKOVANY - JAVOREK (červená)

(Dukovany) 129 km Dukovany - Kramolín - Skřipina - Kuroslepy - Kralice nad Oslavou - Lhotice -Krokočín - Košíkov - Jestřebí - Velk&aa

Jezdecká stezka SVĚTLÁ POD JAVOŘICÍ - DUKOVANY (modrá)

(Dukovany) 124 km Světlá pod Javořicí - Roštejn - Hodice - Bezděkov - Bohuslavice - U Anděla - Lesná - Dašov -Čáslavice - V

Zámek Dukovany

V květnu roku 2017 otevřela své brány nová expozice zámeckého bydlení v prvním patře hlavní budovy zámku Dukovany. Ná

 
 
Vysočina Tourism, příspěvková organizace
Na Stoupách 3
P.O.BOX 85
586 01 Jihlava
IČO: 28263693
webmaster@vysocinatourism.cz
www.vysocinatourism.cz
  
O Vysočině  Co vidět  Co dělat  Co se děje  Kde přespat  
Vysočina
Propagační materiály
Lidová kultura
Osobnosti Vysočiny
NEJ Vysočiny
Aktuality
Aktuality archiv
Partneři
Informační centra
Virtuálně
Geohra
Propagační materiály archiv
Turistické noviny
Mobilní turistická aplikace
Materiály cizojazyčné
Aplikace Cyklovýlety
Historie
Příroda
Města
Muzea a galerie
Rozhledny
Atraktivity pro děti
Pivovarnictví
Tipy na výlet
V létě
V zimě

        

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.