Akce

Svoboda! Žďár za první republiky

K stému výročí vzniku Československa připravilo Regionální muzeum výstavu s výše uvedeným názvem. Obsahem je zásadní otázka – jak se žilo ve Žďáru v době první republiky. Jak to bylo s pracovní dobou. Kolik bral dělník a co si mohl koupit. Měl každý jízdní kolo? Jak to bylo s automobilismem ve Žďáru. Kolik lidí mělo motorový vůz. Jak bydlel živnostník nebo dělník.  Mnoho těchto informací je obsaženo v 16 příbězích, žen a mužů z různých vrstev obyvatelstva. Například je tu příběh syna kočího, který začínal jako nádeník a skončil jako úspěšný továrník. Dařilo se všem podnikatelům za první republiky? Jak dopadl stavitel Josef Křelina, který postavil Národní dům. Máme tu příběh učitele, jehož rodiče pracovali v sirkárně, on sám se stal vyhledávaným učitelem a malířem. Jak pak se republika zavděčila slavným rodákům – hudebnímu skladateli a virtuosovi Františku Drdlovi nebo restaurátorce Hedvice Böhmové-Hájkové. Jaký osud měl světoznámý zápasník Josef Havlíček, když si nešetřil na důchod ani na nemocenskou. Opomenuti nebudou ani majitelé žďárského zámku – Eleonora Kinská nebo její tety Klotylda Festeticzová de Tolna nebo Eduardina Khevenhüllerová-Metschová. Připomeneme i správce panství, kterého ho rozzlobený lid vyhnal z města. Jaký osud čekal služebnou Boženku, jejíž rodiče byli jenom domkáři. Co sirotek, jehož rodiče zahubila španělská chřipka. Mohl člověk, který neměl vždy práci a který navíc vyhořel, udržet svůj skromný majetek? Vyplácela se tvrdá práce a odříkání živnostníka za první republiky? Podobaly se tyto příběhy filmům z Barrandova?

                Na výstavě budou zajímavé předměty, které mnozí nikdy neviděli. Například kulma, mechanický gramofon, funkční aparatura na elektroléčbu, stahovačka, oblečení vojína československé armády, promítačka a fotoaparáty Viléma Frendla, necky, v nichž se koupal tatínek bývalého starosty Jaromíra Brychty, poříz, jímž se dalo vyrobit ze dřeva cokoliv, oblečení četníka, sokolky nebo slečny s „ideální postavou“. Výstava není zaměřena na fakta o republice, ale spíše o podobě života. Jak se lidově říká: „jak to chodilo“.

 

Na závěr je připravena prezentace o návštěvě prezidenta T. G. Masaryka ve Žďáru v roce 1928. Byla to v dějinách města druhá návštěva osoby hlavy státu od dob Jiříka z Poděbrad.

                Za pomoc děkujeme dědicům Viléma Frendla, rodině Omesových, Sedlákových, Brychtových, Domesových, Švomových, Svobodových a Horáckému muzeu v Novém Městě na Moravě.

GPS: 49°33'45.481"N, 15°56'21.266"E
Město/obec: Žďár nad Sázavou
Vstupné:

Otevřeno denně s výjimkou pondělí. Děti z mateřské školky mají vstup zdarma, žáci a studenti za pět korun.