Architektura

Se vznikem samostatného Československa nastal také rozvoj architektury a vyvíjely se nové směry. Pro vývoj architektury v nově vytvořeném soustátí byl stěžejní kubismus, kterým se nechala ovlivnit nastupující generace architektů. Doznívala zdobná secese a nová architektura se vyznačovala funkčností. Funkcionalistické stavby se začaly objevovat vedle Prahy v Hradci Králové, Brně, Zlíně nebo Plzni.  Na krizi ve 30. letech musela reagovat i architektura. Vznikaly kolektivní domy. V druhé polovině 30. let přišlo určité uvolnění a architektura mohla nadále vzkvétat. V období první republiky bylo vystavěno množství správních a obchodních budov, sanatorií, nemocnic, škol, sokoloven, orloven a obytných budov.  V mnoha městech vznikaly vilové čtvrti rodinných domků v zahradách na okraji měst. Jistě není nutné představovat jména renomovaných architektů, jako byl Jan Kotěra, Josef Gočár, Adolf Loose nebo Bohuslav Fuchs. Stopy jejich tvorby nebo tvorby jejich žáků nalezneme na mnoha místech Vysočiny. Řada staveb byla realizována místními staviteli.  

filtr:

Svobodova vila v Havlíčkově Brodě

U jedné z nejfrekventovanějších silnic v Havlíčkově Brodě stojí vila Jana Svobody. Profesor v Opavě si ji nechal postavit podle projektu Prokopa Šupicha. Vila z východní strany zaujme štukem dekorovaným rizalitem a na jižní straně polygonální věží zakončenou jehlancovou střechou. Stylově působí fasáda střízlivě, i když její celkové pojetí je poplatné pozdnímu historismu. Vilu dlouhá léta využíval dům dětí a mládeže, dnes je v soukromých rukou, prochází celkovou rekonstrukcí…

více...

Kolumbárium a Husův sbor

V sousedství barokního klášterního kostela sv. Rodiny vás upoutá funkcionalistická stavba Husova sboru z 20. let 20. století, nejmladší církevní stavby ve městě. Svým architektonickým řešením však přesahuje místní i regionální význam. Církev československá husitská vznikla po roce 1918. Pozemek získala husitská církev v první polovině 20. let 20. století koupí domu a zahrady brodského primáře Františka Zahradnického. Budovu sboru vystavěl brodský stavitel Ing. arch.…

více...

Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě

Nejstarší vlastní budova Výzkumných ústavů bramborářských byla postavena podle projektu Theodora Petříka v letech 1927 až 1929. O devět let později přibyla před ústav socha Antonína Švehly, jednoho ze zakladatelů agrárního hnutí v Čechách, která však na svém místě dlouho nevydržela a v roce 1942 byla z rozhodnutí německých okupantů odstraněna. Pomník od roku 2009 připomíná původní podstavec s kamennou Švehlovou bustou od Libora Šimona.

Samotný…

více...

Nemocniční kuchyně v Havlíčkově Brodě

Původní budova nemocnice na Žižkovské ulici přestávala koncem 19. století vyhovovat, a proto město přistoupilo k výstavbě nových budov. Práce prováděla v letech 1896-1897 místní firma Josefa Šupicha. Novou nemocnici tvořila hlavní budova, infekční pavilon, hospodářská budova a márnice. O několik let později se přistavěl nový pavilon B a stavební rozvoj zahrnoval v roce 1935-1936 i stavbu pozoruhodné a svým stylem jedinečné památky moderní architektury meziválečného…

více...

Vily bratrů Binkových v Krucemburku

Velká reprezentativní stavba s bílou fasádou zdobí městys Krucemburk na Havlíčkobrodsku. Když pojedete po silnici vedoucí do Hluboké, nemůžete ji minout. Řeč je o více než sto let staré Bílé vile významné rodiny Binkovy, která v Krucemburku vlastnila koželužnu.

Bílá vila, jako dům Ladislava Binka mladšího, měla být původně navrhnuta pražským architektem Václavem Roštlapilem, ale stavět se nakonec začala podle ztracených plánů neznámého…

více...

Měšťanská chlapecká škola v Havlíčkově Brodě

Po I. světové válce praskaly školní budovy ve švech. Po delších diskuzích se tedy město rozhodlo vybudovat nový objekt, který navrhoval vítězný architekt Bohumil Hübschmann. Plánoval dva asymetricky posazené bloky školy chlapecké a dívčí spojené objektem tělocvičny. Ke stavbě bylo vybráno klidné místo u rybníku Obora na hranici parku, ovšem v roce 1936 se podařilo postavit jen blok pro chlapce. Plány zastavila II. světová válka a s dostavbou se pokračovalo až v 1958.…

více...

Žákova (Trojanova) vila v Havlíčkově Brodě

Oblíbený historizující eklektický sloh představovala vila Václava Žáka postavená v roce 1906 u rybníka Hastrman v parku Budoucnost. Novostavba dostala číslo popisné 84 po jednom ze zlikvidovaných domů, který stál na daném místě a patřil rodině Žákově.

více...

Tvorba Bohuslava Fuchse pro Jihlavu nejen v období první republiky

 Vedle regionálních architektů a stavitelů se na realizaci nových objektů v Jihlavě začali podílet i architekti z větších měst. Také na Vysočině můžeme najít stavby světoznámého architekta Bohuslava Fuchse. Nejvíce jich najdeme v krajském městě. Vedle stále stojící sokolovny a vily manželů Boudových je to zbořený hospodářský pavilon staré nemocnice. V roce 1937 vyhlásil jihlavský stavební úřad veřejnou soutěž na vypracování základního regulačního plánu města. Jako…

více...

Školní budova České národní školy v Jihlavě

Školní budova na dnešní Havlíčkově ulici byla vystavěna v roce 1924 podle projektu Jaroslava Oplta. Jedná se o první českou školu ve městě otevřenou po roce 1918. Slavnostní otevření se konalo 20. září 1925. Jedná se o stavbu o třech budovách. V hlavní budově se nachází učebny a kabinety, dvě knihovny, dvě dílny a kuchyň se školní jídelnou. Naproti vstupu se nachází schodiště a sociální zařízení. Levá budova je celá vyčleněna tělocvičně, pravá byla původně byt řídícího,…

více...

Česká eskomptní banka a uvěrový ústav

Projekt na pobočku pražské banky byl vypracován dvorním architektem Karlem Járayem ve spolupráci s Rudolfem Hildebrandem a Walterem Endlerem. Járay měl už bohaté zkušenosti s realizací podobných objektů. V případě jihlavské banky se mu podařilo propojit neoklasicistní styl s prvky moderní architektury. Objekt slouží stejnému účelu do dnešních dnů.

více...

Vila Anny a Louise Seidnerových v Jihlavě

Německý průmyslník židovského původu si nechal vyprojektovat rodinné sídlo od architekta Adolfa Foehra. Vila byla navržena po vzoru anglických sídel se vstupní halou, které dominuje velký krb a z níž vedou schody do horního patra. Fasáda je minimálně zdobná s pěticí rizalitů na nárožích, pátý rizalit vede do zahrady. Pro vnitřní zařízení bylo typické dřevěné kazetování. V přízemí byla jídelna, kuchyň, pánský pokoj a zimní zahrada. V patře ložnice majitelů, pokoj pro…

více...

Chirurgický pavilon staré nemocnice v Jihlavě

Projekt na pobočku pražské banky byl vypracován dvorním architektem Karlem Járayem ve spolupráci s Rudolfem Hildebrandem a Walterem Endlerem. Járay měl už bohaté zkušenosti s realizací podobných objektů. V případě jihlavské banky se mu podařilo propojit neoklasicistní styl s prvky moderní architektury. Objekt slouží stejnému účelu do dnešních dnů.

Výstavba nového pavilonu je spojena se jménem jihlavského primáře Vítezslava Horna.…

více...

Nájemní domy státní tabákové továrny v Jihlavě

Nájemní domy na Štefánikově náměstí, v Malátově a Mahlerově ulici nechala postavit státní tabáková firma pro své úřednické zaměstnance mezi roky 1927-1929. Architektem byl Vladimír Bolech. Na fasádách se střídají neomítnuté a omítnuté plochy. Uvnitř domů jsou jednopokojové nebo dvoupokojové byty se sociálním zařízením, kuchyní a balkonem. Hlavním cílem objektů byla skromnost a ekonomičnost spíše než estetika. Přesto jsou objekty pěknou ukázkou meziválečné bytové architektury.

více...

Masarykovy jubilejní školy v Jihlavě

Záhy po výstavbě školy v Havlčkově ulici musela být řešena otázka nedostatku kapacity pro vzrůstající počet žáků z Jihlavy. Pro tento účel měly vzniknout čtyři školy – měšťanské i obecné, zvlášť pro chlapce a dívky. V soutěži zvítězil návrh žáka Josipa Plečnika Aloise Mezery. Mezerův návrh spojoval pokotěrovský proud pražské moderny s klasicizujícími prvky. Podle návrhu vznikly tři spojené trakty. Ve středním traktu se nachází tělocvična, která spojovala oddělenou…

více...

Vila Otto Adama v Jihlavě

Vila švagra Louise Seidnera byla navržena architektem Waltherem Sobotkou. Vila v Jihlavě je jediná Sobotkova známá stavba na našem území. Zřejmě se architekt při tvorbě objektu inspiroval konceptem Raumplanu Adolfa Loose. V budově najdeme různě výškově rozvržené prostory, včetně různých výšek podlah a stropů. Centrem dvoupatrové vily byla hala s posezením. Na halu navazovala jídelna, hudební salon, pracovna, pokoj pro syna a venkovní terasa v zahradě. Ve dvou patrech…

více...

Poštovní úřad u hlavního vlakového nádraží v Jihlavě

Stavba vznikla podle projektu Miloslava Kopřivy a byla realizována Karlem Rejchrtem z Jihlavy. Budova byla postavena v roce 1931–1932. a byla rozdělena do dvou pater. Přízemí bylo určeno poštovní manipulaci. Ve druhém patře se nacházely ubytovací prostory pro  vedoucí pracovníky. Na střeše se nacházela terasa. Poslední přestavba navýšila budovu o třetí patro, ráz budovy však nenarušila.

O rok později navrhnul Kopřiva přestavbu sousedící…

více...

Zemský ústav choromyslných v Jihlavě

O rozšíření areálu tehdejšího ústavu choromyslných se zasloužil především ředitel ústavu Arnošt Metelka. Svoje představy konzultoval okolo roku 1930 s Bohuslavem Fuchsem, se kterým připravil celkovou koncepci. Od roku 1931 pracoval na projektu všech deseti pavilonů architekt Vladimír Kožíšek. Na jaře roku 1932 se začaly budovat čtyři pavilony. Zároveň vznikla kotelna a vrátnice. Hlavní objekt – ústavní nemocnice začal být stavěn v roce 1934. V roce 1938 pokračoval…

více...

Vila Marie Karas v Jihlavě

Dům si nechala vystavět v roce 1902 paní Marie Karas, po které se vila také jmenuje. Postavil ji zednický mistr Josef Kubička, který byl v té době jedním z mála českých stavitelů v Jihlavě. Dalším majitelem se stal židovský obchodník Gabriel Hellmann. Žil tady s rodinou, všichni ale zahynuli v koncentračních táborech a do jejich honosného domova se zatím nastěhovaly německé rodiny. Po válce využívali dům dělníci, později zdravotnická škola a dnes je krásně zrekonstruovaná…

více...

Vila Anny a Vítězslava Hornových v Jihlavě

Majitel vily Vítězslav Horn přišel z Brna do Jihlavy, aby se tu stal primářem chirurgického oddělení, později i samotným ředitelem nemocnice a sám inicioval stavbu nového pavilonu pro chirurgii. Autorem čtyřpatrové vily je architekt Bohumír Čermák, který originálně vyřešil svažitý terén a jeho rytmické čtvercové členění nebo konzolové balkony představují jeden z prvků kompromisní české moderny na přelomu let dvacátých a třicátých. Objekt byl vystavěn v letech 1931-1932.…

více...

Lazarety I. světové války v Pelhřimově

Lazarety byly filiálkami místní všeobecné nemocnice, která kapacitně nedostačovala přívalu raněných. První větší transport raněných dorazil do Pelhřimova 16. října 1914, o měsíc později bylo ve městě umístěno 184 vojáků. Lazaret byl zřízen v Národním domě (dnešní Divadlo Lubomíra Lipského), ve školách i v chorobinci.

 

 

více...

Budova pelhřimovského divadla

Budova divadla je spojená také s osobou Tomáše Garriguea Masaryka, který zde pronesl 18. července 1910 přednášku o zásadách pokrokové politiky, která se setkala s velmi kladným ohlasem, přestože zpočátku panovaly obavy z výtržností. Na památku této návštěvy nechala Československá obec legionářská dne 28. října 1928 zasadit pamětní desku, která byla po únoru roku 1948 odstraněna. Na své místo na jižní fasádu divadla u Solní brány se vrátila až po roce 1989.

více...

Pelhřimovské gymnázium bylo kdysi Masarykovými chlapeckými školami

Tehdy módní rondokubistický neboli národní sloh z 20. let. 20. století připomíná v Pelhřimově dnešní gymnázium. Bývalé Masarykovy chlapecké školy vyrostly v letech 1923-1926 podle návrhů architektů Jaroslava Kabeše a Václava Vejrycha a ve své době patřila k nejmodernějším školám v republice. Přípravy ke stavbě zastavila I. světová válka, k plánům na stavbu se v Pelhřimově vrátili v roce 1923 a v únoru stavbaři školu dokončili. V městské kronice je zaznamenáno: „(…)…

více...

Vila Jana Drechsela a Karla Polesného v Pelhřimově

Krátké trvání základní vývojové fáze kubistické architektury způsobilo, že před I. světovou válkou vzniklo jen málo památek dokládající tento styl. Přitom dvě nejvýznamnější – od Pavla Janáka – stojí právě v Pelhřimově. Takzvaný Fárům dům byl originální přestavbou starého měšťanského domu. Druhým architektonickým počinem Janáka je právě tato vila, kterou ještě před úpravou Fárova domu postavil pro okresního hejtmana c. k. místodržitelského radu Drechsela a jeho choť,…

více...

Vila Františka Váni v Pelhřimově

Historizující architektura, která pro stavbu vil využívala vzor francouzských barokních zámečků, nebyla v polovině 20. let 20. století ještě zdaleka jevem ojedinělým. Dům pro manžele Františka a Růženu Váňovi projektoval pražský inženýr Jan Legát, který vytvořil přísně symetrickou čtyřpodlažní budovu s mansardovou střechou. Výstavbu domu z větší části financoval tchán doktora Váni, ředitel pelhřimovské spořitelny Jan Křemen, tehdy významná osobnost Pelhřimova. Doktor…

více...

Fárův dům na náměstí v Pelhřimově

Dům se jmenuje podle majitele, který ho nechal kubisticky upravit. Původně byl v tomto domě, tehdy ještě s barokní fasádou a mansardovou střechou, hostinec U zlatého soudku. V letech 1913-1914 byl podle návrhu významného pražského architekta Pavla Janáka přestavěn právě v kubistickém slohu. Architekt Janák vypracoval také návrh kubistické přestavby jižní strany náměstí, ale z tohoto záměru se zachovala pouze barevná studie.  

více...

Zvachova vila v Jihlavě

Vila byla postavena pro přednostu kanceláře Krajského soudu Bedřicha Zvacha na Jiráskově ulici. Zvach oslovil českobudějovickou firmu Bratři Petrášové. František Petráš měl za sebou před stavbou vily pro Bedřicha Zvacha několik realizací, zejména rodinnou vilu v jihočeské metropoli a vilu v Praze na Smíchově. Na stavbách lze najít různorodé materiály a technologie, které si nechala firma patentovat. I na jihlavské vile najdeme na fasádě a ve sloupcích plotu okolo domu …

více...

Vily Bedřicha Klinenbergera a Rudolfa Poppera v Jihlavě

Vily Bedřicha Klinenbergera a Rudolfa Poppera v Jihlavě byli vystavěny na konci 20. let v dnešní Fibichově ulici. Projekt na dvě totožné vily byl svěřen Richardu Goldreichovi z Prahy. Bedřicha Klinenberger a Rudolfa Popper byly obchodními partnery. Začátkem 20. let přemístili své podnikání z Batelova do Jihlavy. Továrna na pletené a stávkové zboží stávala v dnešní Mostecké ulici. Oba domy nesou prvky kubismu  a do zahrady vystupují půlválcové rizality. Fasáda je hladká,…

více...

Význam legionářů dodnes připomíná Legiodům

Československá obec legionářská se v poválečných letech těšila velkému společenskému uznání a sympatiím ze strany českého publika. Zákonitě sílil i požadavek na vytvoření nového sídla, které si vzal na starosti architekt a stavitel Jaroslav Dufka. Navrhl trojkřídlou nárožní budovu v rondokubistickém, tzv. národním stylu, která zaujímala celý uliční blok ve svažitém terénu a kde se nacházel společenský sál, kino, restaurace, kavárna se zahradou,…

více...

Rodný dům Josefa Hofmanna v Brtnici

V Brtnici u Jihlavy najdete rodný dům slavného vídeňského architekta a designéra Josefa Hoffmanna (1870-1956). Dům č. p. 263 uzavírá východní část brtnického náměstí a vznikl patrně spojením dvou menších domů, z nichž základy jednoho z nich se datují na počátek 15. století. V letech 1907-1911 tehdy už slavný vídeňský architekt dům po smrti rodičů upravil a zaměřil se hlavně na interiér, zatímco vnější vzhled pozměnil jen málo, později po požáru v roce 1934 dal původní…

více...

Vila Josefa Floriana ve Staré Říši

Vila byla postavena pro bratry Josefa a Jana Florianovi. Rodina byla velmi skromná, ale po duchovní stránce žila neobyčejně bohatě. Za Josefem Florianem se do Staré Říše sjížděla duchovní elita národa a byl to právě on, kdo zajistil architekta pro plánovaný dům. Byl jím Břetislav Štorm. Navrhnul přízemní dům s obytným podkrovím. Pravidelný obdélníkový půdorys narušuje pouze půlválcový vstup v uliční části zakončený věžičkou. V horní části se nachází kaple. Fasáda je…

více...

Světová válka oddálila stavbu základní školy v Třebíči

Domy na tehdejší Hanělově ulici v roce 1911 ustoupily záměru postavit v Třebíči novou základní školu. Výstavba se vzhledem k nedostatku financí odložila, ale začátkem roku 1914 profesor Klepka začal pracovat na stavebních plánech. Záměr však o několik let oddálila I. světová válka a stavět se začalo až v roce 1921. O rok později stála na Komenského náměstí č. 61 třípatrová škola s 18 třídami a v dubnu stavbaři dostavěli také sousedící tělocvičnu, v roce 1925 dostala…

více...

Vila Hanse Budischowského v Třebíči

Mohutnou rodinnou vilu v Borovině, dnešní části Třebíče, dal v roce 1914 postavit Hans Budischowsky, tehdejší majitel největší třebíčské továrny na obuv. Stavba svým architektonickým pojetím připomíná zámek, vznikla v neobarokním stylu. Autorem návrhu byl pražský architekt židovského původu Max Spielmann, který se zasloužil o budoucí chloubu tehdejších majitelů nemovitosti, a jeho neznámější realizací je bankovní dům v Praze, tzv. Pečkárna.

více...

Masarykova vyhlídka v Třebíči

Kamenná Masarykova vyhlídka stojí na návrší Hrádek v Třebíči. Místní Okrašlovací spolek ji vybudoval roku 1930 k příležitosti 80. narozenin prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Popředí památníku zdobí bronzový kulatý medailon s prezidentovou podobiznou a nápisem "T. G. Masaryk zasloužil se o stát". V průběhu 2. poloviny 20. století byl reliéf dvakrát ztracen, v roce 2012 byl na své původní místo vrácen naposledy. Je odtud pěkný výhled na město podél…

více...

Vila Milana Kubeše v Třebíči

V blízkosti historického centra Třebíče, nedaleko vlakového nádraží, si můžete prohlédnout monumentálně působící stavbu. Jde o vilu třebíčského architekta, který ve městě do roku 1939 zastával funkci městského inženýra, a pozdějšího vrchního technického rady Milana Kubeše (1881-1954). Postavena byla začátkem dvacátých let 20. století. Slohový charakter trojpodlažní vily vychází z pozdní fáze geometrické secese ovlivněné inspiracemi jiných stylů typických pro menší…

více...

Vila Gisely a Richarda Pickových v Jaroměřicích nad Rokytnou

V pozdním kubismu byla na počátku dvacátých let minulého století postavená vila manželů Pickových, jejímž autorem je český architekt Pavel Janák (1882-1956). Sám zachytil svou představu „národního slohu“, který je zvýrazněný folkloristickou barevností dekorativních prvků, které se skládaly z plastických motivů šambrán, lizén a říms. Tehdy neobyčejně progresivní budova však neměla moc štěstí. Vilu po roce 1925, kdy zvěrolékař Richard Pick zemřel, Gisela Picková prodala…

více...

Rodinný dům spisovatele Jakub Demla v Tasově

Kariéru slavného českého architekta a teoretika evropského významu Bohuslava Fuchse odstartoval dům spisovatele a básníka Jakub Demla. Začínající architekt návrh realizoval v letech 1921-1922, myslel na barevné plastické ornamenty na fasádě, které dávají objektu jednoduchost, i na dřevěné ornamenty na štítech. Svou roli tu hrála i snaha přizpůsobit dům venkovskému prostředí.

Rodinný dům Jakuba Demla je zapsaný v Ústředním seznamu…

více...

Vila Josefa Salače v Moravských Budějovicích

Krátce před 2. světovou válkou získaly Moravské Budějovice svůj nejcennější objekt meziválečné architektury. Je jím vila lékaře Josefa Salače. Projekt svěřil bratrům Jaroslavu a Karlovi Fischerovým. Karel Fischer pak sám dohlížel na realizaci stavby. kterou provedla moravskobudějovická firma Antonín Babák & Václav Novotný. Budova je trojpodlažní, půdorysně se jedná o propojené obdelníky. V suterénu se nacházel byt domovníka, prádelna se sušárnou, sklepy a garáž. V…

více...

Dům u Hobzů ve Žďáře nad Sázavou

Jedním z nejvýstavnějších stavení v ulici Nádražní byla vilka č. p. 442 s rohovou vížkou a vikýřem, který pro obchodníka Stanislava Kravku postavil Josef Křelina, který na svých stavbách hojně využíval secesní prvky. V roce 1936 nechali noví majitelé – manželé Hobzovi – dům zvýšit o dvě podlaží a dům dostává zcela jinou podobu téměř činžovního domu s rovnou střechou a hladkou fasádou. Poslední rekonstrukce zbavila dům jeho historické i architektonické hodnoty a dnes…

více...

V rekordním čase přispěli žďárští na stavbu místní Sokolovny

Samotný název budovy připomíná jednu z nejvlivnějších organizací města v meziválečném období – Tělocvičnou jednotu Sokol Město Žďár. Velký vliv prokázal spolek, když vypsal sbírku na stavbu sokolovny, která se sešla v rekordním čase. Základní kámen budovy položili ve městě 17. června 1928 a poklepal na něj sám československý prezident T. G. Masaryk. Dům byl slavnostně otevřen v prosinci 1929 a finálně dostavěn podle návrhu stavitele Jana Maška o rok později. Na svou…

více...

Dům u Sternů na žďárském náměstí

Židovský obchodník Samuel Stern, zakladatel stejnojmenného v té době nejlépe zásobovaného obchodu se smíšeným zbožím, potravinami a pražírnou kávy, koupil dům na náměstí č. p. 63 koncem 19. století. V roce 1914 převzali podnik jeho synové Alfred a Josef, kteří ho vedli do roku 1940, kdy byl jejich majetek „arizován“. Za života zakladatele firmy byla v patře zřízena židovská škola. Po první světové válce, kdy klesl počet židovských občanů, škola zanikla a některé školní…

více...

Občanská záložna ve Žďáře

V roce 1912 v domě zvaném u Boháčů založila Ludmila Bízová krejčovství a obchod s látkami. Pozdější obchodní dům U Bízů převzal ve třicátých letech Bedřich Vyskočil a ještě před tím, na začátku 20. století byl přestavěn do secesní podoby. Na konci třicátých let byla budova přestavěna na občanskou záložnu v duchu moderny a dodnes slouží jako peněžní ústav.

Budova zastupuje ve městě období konstruktivistické architektury. Svým významem…

více...

Smeykalova vila ve Žďáře

Dnes sídlo pedagogicko-psychologické poradny, od počátku 20. století vila manželů Barbory a Josefa Smeykalových, kteří si dům nechali vystavět v roce 1904 ve Veselské ulici. Romanticky koncipovanou stavbu s historizujícími detaily žďárští dlouho označovali za „nejkrásnější stavbu ve městě“.

Továrník Josef Smeykal pocházel z Přibyslavi, vyučil se obchodníkem a v roce 1895 odkoupil ve Žďáře starší škrobárnu, kde zavedl tovární výrobu. V roce 1913 se jeho firma…

více...

Významná památka industriální architektury na Vysočině

Větraná sýpka na obilí byla vybudována v roce 1937 pro německé skladištní a hospodářské družstvo pro Štoky a Jihlavu. Stavitelem byl Johann Teimer. Silo pojmulo 150 vagonů obilí. Ze zhlaví městského nádraží vedla vlečka až k nakládací a vykládací rampě.  Jedná se o pětipodlažní budovu rozčleněnou na tři části. V největší byla větraná sýpka na obilí, dále byty zaměstnanců a kanceláře. Unikátní na celé stavbě je zejména lamelový krov Zollbau, jehož autorem je německý…

více...

Vila Gustava Jaroška v Dalečíně

Jednu z nejcennějších funkcionalistických vil na území Vysočiny najdeme v obci Dalečín. Nechal si ji vystavět Gustav Jarošek, majitel textilní továrny Guja-vlna podle projektu architekta Ludvíka Hilgerta, žáka Josipa Plečnika, v letech 1936–1939. Pozemek pro stavbu vily se nachází v příkrém svahu. Základní forma objektu je třípodlažní hranol, který je po stranách rozšířen soustavou arkýřů, rizalitů, schodišť a teras. V polozapuštěném suterénu obloženém travertinem…

více...

Vila Zikmunda Müncha v Hodicích

Vila byla postavena pro továrníka židovského původu Zikmunda Müncha podle projektu Otto Eislera. Münch byl se svým bratrem majitelem továrny na sukno, která v roce 1927 vyhořela. Majitelé byli osloveni Josefem Satrapou ze Studené a v budovách bývalé textilky se začala psát historie dnešní masny. V březnu 1939 požádal Münch o povolení přístavby k současné vile. Vznikla obdélníková přístavba s fasádou z režných cihel. Většina členů Münchovy rodiny nepřežila válku, vila…

více...

Vlastní vila Josefa Požára v Křižanově

Vila se nachází v mírně svažitém terénu mezi kostelem a zámkem. Jedná se o jednopatrovou vilku pravoúhlých hmot. Stavebníkem byla Růžena Požárová. Jako autor projektu se uvádí Josef Požár, objevují se ovšem domněnky, že stavba je napodobeninou brněnské vily Eduarda Žáčka. V suterénu vily se nacházela garáž, prádelna se sušárnou a sklepy. První obytné podlaží bylo rozděleno na pracovní a společenskou část. Ve společenské části se nacházel obývák prosvětlený pásovým…

více...

Vila Josefa Železného v Jimramově

Při stavbě vily byla využitá ocelová konstrukce, která byla patentována. Za pomoci ocelové konstrukce byly postaveny dva domy v Praze. Konstrukce však oproti očekávaní autorů nenašla širší využití. Autory vily byli žáci Josefa Gočára Jaroslav Kincl, Lev Krča a Stanislav Tobek. Stavbou realizovanou mimo území hlavního města je vila obvodního lékaře v Jimramově. Josef Železný koupil pozemek u řeky Svratky. Protože se nacházel v záplavovém území, není vila podsklepena.…

více...

Rodinný dům Františka Albrechta v Novém Městě na Moravě

Zajímavě členěný objekt od Bohuslave Fuchse můžeme najít na Sportovní ulici v Novém Městě na Moravě. Od novoměstského stavitele Františka Albrechta vzešel požadavek na vytvoření malého rodinného domu s maximálním důrazem na efektivnost provozu. Objekt se nachází v poměrně svažitém terénu. Celý suterén vystupuje nad terén do zahradního průčelí. Na fasádě domu je použit lomový kámen, dřevěné obložení a bílá vápenná omítka. Původní střecha byla z lepenkové krytiny s křemilkem.…

více...

Rodinný dům Věry a Bohuše Míčkových v Novém Městě na Moravě

Lev Krča  byl aktivním sportovcem a měl kladný vztah k Novoměstsku. V roce 1938 se Krča osamostatnil od Kincla a Tobka, rovněž žáků Josefa Gočára. Vilu navrhnul pro okresního veterinárního komisaře MVDr. Bohuše Míčka. Jedná se o objekt tvořený v základu kubusem, který je doplněný členitými prvky. Provozní prostory se nachází v suterénu domu. Komunikačním prostorem domu je schodištová hala, kterou obklopuje kancelář, jídelna, kuchyň a pokoj pro služku. V patře najdeme…

více...

Obchodní dům DUNA ve Žďáře nad Sázavou

Dům byl vyprojektován kanceláří Havlas-Šanda pro žďárského zubaře Konstantina Ploce v roce 1931. V zadní části domu se nacházela ordinace a byt domovníka. V patře  pak rozlehlý byt s jídelnou, čtyřmi pokoji, kuchyní, spíží, verandou a koupelnou. Dům byl zbourán v roce 2015.

více...

Obilné silo ve Žďáře nad Sázavou

Kvůli rozšiřujícímu se městu a nevyhovujícím starým skladům bylo vystavěno mezi lety 1936-1938 nové silo v blízkosti železniční tratě Německý Bord - Brno. Autorem projektu byl Jaroslav Kříž. Na stavbě byla použita železobetovová konstrukce. Dnes silo již neslouží svému původnímu účelu.

více...

Rodinná vila doktora Lysého ve Žďáře nad Sázavou

Většina zástavby z počátku 20. století je dílem místních architektů. Pokud byl osloven někdo mimo region, jednalo se povětšinou o brněnské architekty. Jedinou stavbou brněnského architekta Miroslava Kopřivy ve městě je dům doktora Lysého na Nádražní ulici. Dům je praktický a komfortní, při stavbě byly použity místní materiály. Přízemí domu zabírala ordinace s čekárnou a malý byt. Patro bylo rozděleno na byt majitele a pokoj pro služebnou. Byt majitele byl navíc rozdělen…

více...

Rodinný dům č. 119 na Bezručově ulici ve Žďáře nad Sázavou

Rodinný dům vilového typu si nechal postavit v roce 1934 četnický strážmistr František Pivnička dle návrhu místní kanceláře Havlas-Šalda. Dům byl postaven na katastru Zámek Žďár.  Jedná se o patrový domek s vypjatým rizalitem na nároží zakončeným sedlovou střechou. Boční jižní fasáda je doplněna  o přízemní prosklenopu  verandu půlkruhového půdorysu nesoucí balkon. V letech 1967-1968 byla levá část domu zvýšena o jedno patro. Tato změna však neměla negativní vliv na…

více...

Rodinný dům č. 87 na Bezručově ulici ve Žďáře nad Sázavou

Bytová krize počátku 20. let  se projevila i v architektuře. Na poměrně úzké parcele byl pro manžele Tlustošovi vyprojektován rodinný domek. Autorem návrhu byl místní stavitel architekl Josef Mikšánek. Navrhnul jednopatrovou stavbu s obdélníkovým půdorysem. Zajímavá je konstrukce střechy, sestávající z kombinace sedlové a mansardové části. Hlavnímu průčelí do ulice dominovala členitá fasáda rozdělená na několik polí a zakončená štítem s oválným okýnkem a mansardovou…

více...

Vila Marie Jelínkové v Pelhřimově

Vila byla vyprojektována místním stavitelem Janem Kotmochem v roce 1913. Vila stojí vedle Drechselovy vily. Společný je i kamenný sokl a rozdělení dispozice domu. V případě vily pro Marii Jelínkovou se autor inspiroval secesí. Fasáda je tvořena roletově zvlněnou omítkou, hrázděným vikýřem s malým dřevěným balkonem a pásem glazovaných dlaždic pod střešní částí. V zadní části budovy se nachází dřevěná lodžie. V centru domu stojí předsíň se schodištěm do podkroví. Kolem…

více...

Rodinný dům Tomáše Novotného v Počátkách

Blízkost Lázní svaté Kateřiny znamenala pro Počátky možnost pronájmu letních bytů. Lázně byly oblíbeným letoviskem Pražanů. Odpočinek zde hledali J. V. Sládek, F. X. Svoboda nebo F. X. Šalda. Jedním z návštěvníků Počátek byla i rodina Hübschmannova. Výraznou stopu zanechali v Počátkách bratři Bohumil a Antonín. Ve městě realizovali například přestavbu jezuitské koleje nebo několika domů. Dům pro Tomáše Novotného navrhl Antonín Hübschmann v roce 1914. Vzhledem k událostem…

více...

Vlastní vila Josefa Krumla v Chotěboři

Na území Chotěboře působily dvě stavební kanceláře Liška a Kruml. V roce 1931 si Josef Kruml vyprojektoval vlastní podsklepenou přízemní vilu s obytným podkrovím. Většina materiálu byla dodána z vlastních firem. Základní půdorys domu je písmeno L. Vysoký sokl je zdoben režným zdivem. V zadní části domu vystupuje výběžek se schodištěm a vstupem. Na jihovýchodě je vložen přístavek letní jídelny propojený prosklenými dveřmi s ovocným sadem a zahradou. Nad letní jídelnou…

více...

Vila Otokara Meda v Humpolci

Otokar Med se inspiroval pro výstavbu vlastního domu návštěvou osady moderního bydlení v Praze Na Babě, na jejichž návrzích se podílel Josef Gočár. Med se ho rozhodl oslovit pro výstavbu vlastního domu v Humpolci. Pozemek má trojúhelníkový tvar. Gočárovým záměrem bylo se shluku ulic vytvořit náměstí, jemuž by dominovala právě vila a tvořila by vhodné pozadí sochy T. G. Masaryka. Dům neměl sloužit pouze k bydlení, ale i jako zázemí Medovy firmy.  Stavba kombinuje železobetonovou…

více...

Vila Vlasty a Josefa Knapových v Havlíčkově Brodě

Josef Knapp je spojen s historií pletařských závodů. Vilu postavil František Liška, stavitel v Chotěboři a Německém Brodě. Jedná se o stavbu obdélníkového půdorysu. Uliční průčelí zdobí mohutný vstup vymezený polygonálními arkýři s kosými okny. Půdorys vstupu kopíruje terasa v prvním patře. Vila byla pětipodlažní. Ve spodním sklepě se nacházel zároveň kryt, nad ním suterén s bytem domovníka kotelnou a sklepními místnostmi. Za vchodem v přízemí se nacházela předsíň…

více...

Baťovy domky v Třebíči

Podobně jako ve Zlíně i v Třebíči byla vystavěna kolonie typizovaných domků, kterým se říkalo škatulky. V dnešní staré části Boroviny dělníci postavili na 150 domků, dvojdomků a pět svobodáren. Domky byly budovány v letech 1935–1936 podle návrhu dvorního Baťova projektanta Václava Karfíka, který studoval u Le Corbusiera a v USA pracoval pro Franka Lloyda Wrighta.

V případě borovinské kolonie se jedná o dvoupatrové domky s typickou…

více...

Uměleckoprůmyslové závody v Třebíči

Projekt na výstavbu budov Uměleckoprůmyslových závodů si objednal Jan Vaněk mladší v roce 1919. Vytvoření architektonických plánů se chopil Josef Gočár. Budova byla postavena v roce 1926 v rondokubistickém stylu. Jedná se o čtyřpatrovou budovu na obdélníkovém půdoryse s plochou střechou.

více...

Budova spořitelny v Třebíči

Budova z let 1932–1933 je dílem architekta Bohuslava Fuchse, který navrhl čtyřpatrovou budovu na rohu Karlova náměstí – na místě původního renesančního domu. Druhé a třetí patro, bohatě prosklené pásem oken, je směrem do náměstí předsunuto dopředu, v přízemí podpírají vysunutou část železobetonové sloupy a ve čtvrtém patře se díky architektonickému ztvárnění nachází terasa. Uvnitř je budova bohatě prosklena. Kromě skla bylo při stavbě použito železobetonových prvků.…

více...