Architektura

Tvorba Bohuslava Fuchse pro Jihlavu nejen v období první republiky

 Vedle regionálních architektů a stavitelů se na realizaci nových objektů v Jihlavě začali podílet i architekti z větších měst. Také na Vysočině můžeme najít stavby světoznámého architekta Bohuslava Fuchse. Nejvíce jich najdeme v krajském městě. Vedle stále stojící sokolovny a vily manželů Boudových je to zbořený hospodářský pavilon staré nemocnice. V roce 1937 vyhlásil jihlavský stavební úřad veřejnou soutěž na vypracování základního regulačního plánu města. Jako vítěz byl vybrán Bohuslav Fuchs. Finální plán byl hotový začátkem roku 1939. Jeho realizaci však přerušily březnové události. Nejvýrazněji chtěl Fuchs rozšířit městskou zástavbu na východním okraji Jihlavy. Na západě města měla být prodloužena stávající Vrchlického ulice souborem kancelářských, obchodních a školních budov. K současné Jiráskově třídě měly být vystavěny malé rodinné domky se zahradami, budoucí zahradní město. Předválečné plány nebyly realizovány kvůli vyhlášení 2. světové války, projekt nebyl ani zaplacen. Po válce byl Fuchs osloven opětovně na vypracování nového regulačního plánu. Architekt byl zastáncem vzniku Velké Jihlavy připojením okolních obcí. Fuchs vypracoval novou podobu západní části města. Na přání jihlavských zastupitelů byl změněn i koncept zahradního města. Místo rodinných domků navrhnul Fuchs činžovní domy. Nově navrhnul také dvě bytové kolonie, na Královském vršku a v oblasti ulice U Koželuhů. Plán byl vypracován v roce 1947, ale schválení se oddalovalo. O dva roky později se Jihlava stala krajským městem a bylo nutné pozměnit regulační plán. Zde však jihlavští komunisté začali tlačit na Fuchse, aby přenechal projekt nově vzniklému Stavoprojektu Jihlava. Bohuslav Fuchs se nakonec plánů vzdal bez nároku na honorář. Tím skončila nadějná spolupráce tohoto architekta s městem Jihlava.

Z Fuchsových projektů byl realizován pouze zlomek. K nezrealizovaným předválečným projektům patří kromě přestavby jihlavské nemocnice, hotelu Beseda a regulačního plánu města nová škola v Heleníně, kino Metro a obchodní akademie a státní koedukační učitelský ústav.

Sokolovna s tělocvičnou a kinem 1935–1936

Dobrovolné spolky a tělocvičné jednoty měly za první republiky významný vliv. Také v Jihlavě se zvažovala výstavba nové sokolovny, která nakonec z vítězných plánů Bohuslava Fuchse vyrostla v Tyršově ulici a skvěle splňovala náročné požadavky na provoz kulturních a tělovýchovných aktivit. Položení základního kamene doprovázela 23. června 1935 velká slavnost, stejně jako její otevření 31. května 1936. Kino Stadion, dnešní kino Sokol s Divadlem DIOD a retro kavárnou, však otevřelo své brány prvním filmovým nadšencům už v říjnu předcházejícího roku. Dnes je sokolovna jedním z nejvýznamnějších architektonických děl postavených v klasickém funkcionalistickém období v Jihlavě.

Rodinný dům Bedřicha a Marie Boudových 1935

Nevelký pozemek manželů Boudových sousedil s pozemkem MUDr. Vítězslava Horna, se kterým Bohuslav Fuchs později projednával přestavbu jihlavské nemocnice. Dům byl vystavěn v ryze funkčním stylu, byla zde uplatněna aktuální představa úsporného rodinného bydlení. Dům vystavěl třešťský architekt a stavitel Jan Podzimek. Stavba zůstala do dnešních dnů bez výraznějších zásahů.

Areál staré nemocnice 1925

Od roku 1935 vedl primář Vítězslav Hron intenzivní korespondenci s Bohuslavem Fuchsem o plánech na radikální rozšíření jihlavské nemocnice. V roce 1925 byl vystavěn podle návrhu Karla Roštíka nový chirurgický pavilon. Ten měl být jako jediný zachován a ostatní budovy strženy a nahrazeny novými. Měl vzniknout funkčně propojený celek. Na chirurgický pavilon měla navazovat dlouhá prosklená chodba spojující chirurgii s hospodářským pavilonem. Centrální šestipatrovou budovu by obklopovaly tři pavilony, prosektura, čtyři obytné budovy pro zaměstnance, garáže, tenisový kurt a vrátnice. Celý areál měl být propojen sítí cest v parkové úpravě.  Projekt dokončil Fuchs v roce 1936. Kvůli nedostatku financí a zamýšlenému přesunu nemocnice na západní okraj města byl realizován pouze hospodářský pavilon a po válce pozměněná vrátnice.

Hospodářský pavilon měl dvě křídla. V hlavním se nacházela kuchyň, prádelna a tři byty pro zaměstnance. Ve vedlejší části byla kotelna, chlévy, stáje a kolna. Na stavbě bylo možné najít takřka všechny Fuchsovy prvky – šnekovité vnější schodiště, kulatá okna, oválné arkýře s terasami. Součástí pavilonu byla zásobovací rampa. Z prvního patra vedla bohatě prosklená chodba, která spojovala hospodářský a chirurgický pavilon. Chodba byla zbourána v roce 2006 při přestavbě původní chirurgie na Krajský soud. V témže roce byla zbourána vrátnice. Nenávratně bylo největší a nejvýznamnější Fuchsovo dílo v Jihlavě zničeno v roce 2016 pro dosud nezrealizované potřeby místní vysoké školy. Na prázdné místo po zbořeném pavilonu bude upozorňovat jedno ze zastavení chystané stezky po stopách moderní architektury v Jihlavě.

 

 

 

 

Muzeum Vysočiny Jihlava, slavnostní odhalení sokolovny
Jaroslav Loskot, sokolovna v Jihlavě dnes
Město/obec: Jihlava

Zdroj: LAUBOVÁ, Jana. Architektura Jihlavy 1900-2009. Olomouc. 2009. Str. 43-52. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci.