Architektura

V rekordním čase přispěli žďárští na stavbu místní Sokolovny

Samotný název budovy připomíná jednu z nejvlivnějších organizací města v meziválečném období – Tělocvičnou jednotu Sokol Město Žďár. Velký vliv prokázal spolek, když vypsal sbírku na stavbu sokolovny, která se sešla v rekordním čase. Základní kámen budovy položili ve městě 17. června 1928 a poklepal na něj sám československý prezident T. G. Masaryk. Dům byl slavnostně otevřen v prosinci 1929 a finálně dostavěn podle návrhu stavitele Jana Maška o rok později. Na svou dobu byla sokolovna dobře vybavena, měla velký sál s jevištěm a galerií, místnost pro loutkové divadlo, hudební pavilon, podium pro orchestr, čítárnu, zasedací síň, nechyběla ani tělocvična s nářadištěm a v roce 1929 začalo ve velkém sále promítat Bio Sokol. V meziválečném období se stala budova kulturním a sportovním střediskem ve městě, což vydrželo až do roku 1987, kdy ve Žďáře postavili Dům kultury.

Regionální muzeum Žďár nad Sázavou, stavby sokolovny
Jaroslav Loskot, současná podoba žďárské sokolovny
Město/obec: Žďár nad Sázavou