Architektura

Vila Otokara Meda v Humpolci

Otokar Med se inspiroval pro výstavbu vlastního domu návštěvou osady moderního bydlení v Praze Na Babě, na jejichž návrzích se podílel Josef Gočár. Med se ho rozhodl oslovit pro výstavbu vlastního domu v Humpolci. Pozemek má trojúhelníkový tvar. Gočárovým záměrem bylo se shluku ulic vytvořit náměstí, jemuž by dominovala právě vila a tvořila by vhodné pozadí sochy T. G. Masaryka. Dům neměl sloužit pouze k bydlení, ale i jako zázemí Medovy firmy.  Stavba kombinuje železobetonovou a zděnou konstrukci. Funkcionalistické řešení zde zastupuje bezozdobné průčelí s bílou fasádou, odlišenou v části přízemí, červeným nátěrem a červeným nátěrem okenních rámů, pásovým oknem či horizontálami střech a teras s pergolou. V přízemí domu se nacházela Medova firma. Vlastní vstup do domu se nacházel v prvním patře, kde byl umístěný velkoryse pojatý obývací pokoj prosvětlený pásovými okny. V rohu obýváku je pracovna s knihovnou. Pocit rozlehlosti je podpořen i vizuálním propojením s převýšenou halou, jejíž dřevem obkládané schodiště vede k hostinskému pokoji a terasám ve druhém patře. Na halu navazuje v prvním patře ložnice rodičů a dětské pokoje. Původně byla rozvržena funkčně i zahrada rozčleněná bazénem, pergolami a altánem. Otokar Med byl za účast v odbojové skupině Sokola zatčen a poslán do koncentračního tábora. Po válce byl rodině majetek zkonfiskován a nacházelo se zde zdravotní středisko. Otokar Med se dočkal navrácení majetku, vila však nedostatečnou údržbou chátrala. Vila přesto patří k nejvýznamnějším památkám architektury 20. století na Vysočině.

Město/obec: Humpolec

Zdroj: SEDLÁK, Jan: Slavné vily kraje Vysočina. Foibos, 2008. Str. 116-118. ISBN 978-80-87073-10-0.