Architektura

Zemský ústav choromyslných v Jihlavě

O rozšíření areálu tehdejšího ústavu choromyslných se zasloužil především ředitel ústavu Arnošt Metelka. Svoje představy konzultoval okolo roku 1930 s Bohuslavem Fuchsem, se kterým připravil celkovou koncepci. Od roku 1931 pracoval na projektu všech deseti pavilonů architekt Vladimír Kožíšek. Na jaře roku 1932 se začaly budovat čtyři pavilony. Zároveň vznikla kotelna a vrátnice. Hlavní objekt – ústavní nemocnice začal být stavěn v roce 1934. V roce 1938 pokračoval na projektu brněnský architekt Bedřich Rozehnal. Tato fáze byla dokončena v roce 1942. Z původně plánovaných deseti pavilonů, vznikly pouze čtyři. Nevznikla ani administrativní budova v blízkosti vstupu do areálu. Podle původního projektu byly vystavěny čtyři pavilony, ústavní nemocnice a hospodářský pavilon. Hospodářský pavilon stojí na nepravidelném půdorysu ve tvaru písmene T. Hmota kvádru je o patro vyšší než zbytek budovy. Rovné linie jsou narušeny pasáží s oválnými sloupy. V průčelí můžeme vidět linie okenic, které jsou různě tvarované. Stavba představuje pozdně funkcionalistickou Rozehnalovu tvorbu. Areál si do dnešní doby zachoval výrazně funkcionalistický ráz.

Město/obec: Jihlava

Zdroj: LAUBOVÁ, Jana. Architektura Jihlavy 1900-2009. Olomouc. 2009. Str. 58-60. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci.