Osobnosti

S obdobím první republiky je spojeno i mnoho osobností. Nejednalo se pouze o politiky, ale také o umělce, spisovatele, architekty, lékaře,  průkopníky nových odvětví, továrníky. Mnohdy určovali vývoj ve společnosti a udávali aktuální trendy. I na Vysočině najdeme osoby, které svým působením určovaly směr ve své obci, městě nebo regionu. Některé měly vliv na utváření nově vznikajícího státu.

Josef Šejnost

 (30. května 1878 Těšenov – 9. února 1941 Praha)

Sochař a medailér Josef Šejnost zanechal rozsáhlé medailérské dílo, jehož námětem jsou portréty nejvýznamnějších představitelů československé politiky a členů první československé vlády. Portrétoval například prezidenta Masaryka, Milána Rastislava Štefánika, Aloise Švehlu, Karla Kramáře a další, vytvořil také návrhy prvních československých mincí. Jeho práce si můžete prohlédnout ve…

více...

Václav Klofáč

(21. září 1868 Německý Brod – 10. července 1942 Dobříkov u Vysokého Mýta)

Rodák z Německého Brodu Václav Klofáč byl český a československý novinář a politik. Za Rakouska-Uherska byl poslancem Říšské rady a Českého zemského sněmu, za první světové války působil v odboji a byl vězněn, a po vzniku republiky - 14. listopadu 1918 se stal prvním československým ministrem národní obrany a na tomto postu setrval až do 25. května 1920, tedy…

více...

Antonín Kalina

(15. června 1870 Německý Brod – 17. prosince 1922 Praha)

Významný politik, diplomat a sokolský pracovník, který přispěl ke vzniku ČSR, se narodil v německobrodské rodině purkmistra a pekaře. Po absolvování místního gymnázia studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Za první světové války zastával nekompromisní protirakouské stanovisko a zapojil se do odbojové činnosti, byl v kontaktu s českou odbojovou sítí Maffie. V květnu 1917,…

více...

Karel Noll

(4. listopadu 1880 Německý Brod – 29. února 1928)

Už v dětství Karlu Nollovi učarovalo divadlo, a to tak, že bez souhlasu rodičů utekl ke kočovné Košnerově společnosti. Od roku 1920 byl obsazován do filmových rolí, který ztvárnil kolem třiceti (Prodaná nevěsta, Velbloud uchem jehly, Batalion a dalších). V roce 1922 hrál Dobrého vojáka Švejka ve svém rodném městě, za účasti samotného Jaroslava Haška, a následně Nollova filmová postava…

více...

Jaroslav Hašek

(30. dubna 1883 Praha – 3. ledna 1923 Lipnice nad Sázavou)

Před I. světovou válkou patřil k předním představitelům pražské bohémské společnosti a hlásil se k anarchistickému radikalismu. V roce 1915 odešel na haličskou frontu a tam se v ruském zajetí přidal k československým legiím, pro neshody je brzy opustil a vstoupil do Rudé armády. Po návratu v roce 1920 vydával sbírky povídek a působil v kabaretu Červená sedma. Své vrcholné…

více...

Otokar Štáfl

(30. prosince 1884 Německý Brod -  14. února 1945 Praha)

Rodný domek Otokara Štáfla stál v parku Budoucnost v sousedství dnešní Štáflovy bašty. Zvídavý chlapec se o vše zajímal, rád vysedával v ulicích města a zručnou rukou zachycoval krásu křivolakých uliček i všední městský život. V roce 1903 bez souhlasu rodičů opustil studium brodského gymnázia, prodal vlastní i vypůjčené školské knihy a s pouhými dvěma zlatkami a dvaceti krejcary…

více...

Robert Neuern

(11. srpna 1888 Německý Brod – 30. srpna 1939 Německý Brod)

V době první republiky se na místě starostenském vystřídalo celkem šest mužů. Nejdéle ze všech tento post zastával Robert Neuern, syn židovských rodičů Karla a Klementy Neuernových. Po maturitě na brodském gymnáziu nastoupil na studium práv ve Vídni a v roce 1912 byl jmenován doktorem práv na pražské univerzitě. Za první světové války bojoval na italské frontě a v roce 1927…

více...

Johannes Haupt

 (17. října 1849 Jihlava - 17. srpna 1928 Jihlava)

Jihlavské muzeum mělo ve své historii štěstí na výjimečné osobnosti. Jednou z nich byl Johannes Haupt. Narodil se roku 1849 v rodině soukeníka, který se do Jihlavy přestěhoval z Liberce. Učil se u fotografa Johanna Staegera, jeho ateliér po letech odkoupil, později si ve vlastním domě v dnešní Hluboké ulici zřídil fotoateliér, a když bylo v roce 1895 slavnostně otevřeno městské muzeum,…

více...

Vinzenz Inderka

(2. ledna 1855 Jihlava – 10. července 1934 Jihlava)

Narodil se do rodiny lékárníka, vystudoval jihlavské gymnízium a v roce 1869 začal pracovat v lékárně svého otce. Po vystudování farmacie na vídeňské univerzitě převzal v roce 1879 otcovu lékárnu U bílého anděla. Přibližně v této době se začal aktivně účastnit místní politiky a na konci 80. let se stal zástupcem starosty a také ředitelem městské spořitelny, po smrti starosty Popelaka…

více...

Theodor Zahradník

(25. června 1864 Hostačov – 19. února 1926 Vídeň)

Vlastním jménem Bohdan Zahradník byl v letech 1890-1899 knězem v Jihlavě. Poté z katolické církve vystoupil a pomáhal s vytvořením církve Československé. Za I. světové války se účastnil domácího odboje a roku 1918 se stal členem Národního výboru Československého. Byl jedním z organizátorů převratu 28. října 1918. Na Václavském náměstí u sochy sv. Václava vystoupil z davu a pronesl…

více...

Jaroslav Šlezinger

 (29. dubna 1911 Jemnice – 2. srpna 1955 Vykmanov u Karlových Varů)

Sochař a absolvent pražské Akademie výtvarných umění v Praze je autorem sousoší Zaváté šlépěje umístěné na Ústředním hřbitově v Jihlavě. Vyvrcholením jeho tvorby se stala nadživotní socha prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka před jihlavským gymnáziem, odhalená v roce 1948. O třináct let později byla socha zlikvidována, stejně jako pomník plukovníka Švece a Sokola…

více...

Děkan František Bernard Vaněk

 (15. července 1872 Stádlec u Tábora – 1. dubna 1943 Dachau)

Děkan František Bernard Vaněk byl vlastenecký kněz, spisovatel a mecenáš umění, který je významně spjatý s Pelhřimovem a vrchem Křemešník. V pelhřimovském chrámu sv. Bartoloměje sloužil 28. září 1918 svatováclavskou mši za samostatnost československého státu. Jeho neobyčejně pestrá regionální činnost zahrnovala péči o památky i veřejná prostranství, zakládání nejrůznějších…

více...

Kněz, spisovatel i básník z Tasova, to je Jakub Deml

(20. srpna 1878  Tasov - 10. února 1961 Třebíč)

Narodil se z druhého manželství tasovského chalupníka a obchodníka Jakuba Demla s Annou Bělochovou. Po ukončení obecné školy a krátkém pobytu v Rakousku studoval na třebíčském gymnáziu, kde začal publikovat v školním časopise Sursum. Bohoslovectví studoval v Brně a v roce 1902 byl vysvěcen na kněze. Jeho kněžská dráha však byla velmi krátká. Po působení na několika místech na Moravě…

více...

Generál Jan Syrový

 (24. ledna 1888 Třebíč - 17. října 1970 Praha)

Kořeny československého národního hrdiny, příslušníka a velitele Československých legií v Rusku a předsedy československé vlády v období mnichovské dohody roku 1938 sahají do Třebíče, kde se roku 1888 narodil. Díky třebíčskému Sokolu se poznal s Josefem Jiřím Švecem, pozdějším spolubojovníkem z legií. I. světová válka ho zastihla ve Varšavě, přihlásil se jako dobrovolník do ruské armády…

více...

Matěj (Mathias) Žďárský

(25. února 1856 Kožichovice u Třebíče -  20. června 1940 Sankt Pölten)

Zakladatel alpské lyžařské techniky se překvapivě narodil v Kožichovicích na Třebíčsku jako nejmladší syn mlynářského mistra Jana a jeho ženy Josefy. Po vystudování reálného gymnázia v Jihlavě se v Mnichově věnoval malířství a sochařství a také studiu filozofie, pedagogiky a medicíny. V závěru 19. století si koupil dvorec v Dolních Rakousích a začal se věnovat…

více...

Josef Procházka

(12. září 1899 Střítež – 28. prosince 1971 Třebíč)

Josef Procházka se narodil 12. září 1899 v obci Střítež v rodině místního sedláka. Studoval na třebíčském reálném gymnáziu. Studium přerušil a od 17 let bojoval v první světové válce na straně Rakouska-Uherska. Zúčastnil se bojů v Itálii u řeky Piavy, kde z 6 000 vojáků přežilo pouze 400. Po návratu z fronty dokončil studium na gymnáziu a začal hospodařit na rodinném statku. V roce…

více...

Josef Jiří Švec

(19. července 1883 Čenkov – 25. října 1918 Aksakovo)

Aksakovo-Belebej v Rusku. Štábní vagon českých legionářů. 25. října 1918 ve tři hodiny ráno zazní výstřel. Plukovník Josef Jiří Švec, rodák z Čenkova u Třeště, umírá. V dopise na rozloučenou píše: „Nemohu přežít hanby, stihnuvší naše vojsko, boříte to, co bylo s ohromnými překážkami stavěno po celá léta.“ Vrací se tak k události, kdy mu jeho vyčerpaní podřízení vypověděli poslušnost…

více...

Jan Štursa

(15. května 1880 Nové Město na Moravě – 2. května 1925 Praha)

Jedna z nejvýraznějších osobností českého sochařství, žák Josefa Václava Myslbeka a autor válečných památníků, půvabných ženských postav a dokonalých portrétů, se narodil v Novém Městě na Moravě. Právě jeho slavná socha Raněný se stala jedním z nejpůsobivějších děl upomínajících na první světovou válku a nakonec i univerzální připomínkou jakýchkoli válkou zmařených životů.

více...

Jan Čermák

(7. října 1870 Velké Meziříčí – 6. března 1959 Praha)

Pilot a velký průkopník letectví se narodil v rodině majitele parního mlýna ve Velkém Meziříčí. Už jako mladík stavěl modely letadel, ve svých třiadvaceti letech absolvoval první lety balónem a od mládí se věnoval bruslení, cyklistice, motocyklismu i automobilismu. Sám pak ještě před světovou válkou postavil letadlo Libella 1, složil…

více...

František Bušek

 (27. února 1882 Větrný Jeníkov - 16. červen 1918 Coleglian-Itálie)

František Bušek se narodil 27. února 1882 ve Větrném Jeníkově. Vyučil se u svého otce obuvníkem, ve volném čase se věnoval ochotnickému divadlu a později také vysněnému loutkovému divadlu. Tomu ale v roce 1915 odzvonilo, když Bušek narukoval k 21. pluku čáslavskému, později byl poslán na ruskou a následně na italskou frontu, kde se mu podařilo nechat se zajmout a…

více...

Arnošt Metelka

(11. ledna 1885 Brno – 18. června 1960 Jihlava)

Na osudech jihlavského ústavu pro choromyslné se významně podílel MUDr. Arnošt Metelka. Pod jeho vedením se z jihlavského ústavu stalo ve své době jedno z nejmodernějších psychiatrických zařízení v Evropě.

Metelka se narodil 11. ledna 1885 do rodiny tkalcovského dělníka. Po absolvování gymnázia se stal posluchačem České lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy…

více...

Vilém Pospíšil - první guvernér ČNB

(5. května 1873 Nový Rychnov  – 27. listopadu 1942 Praha)

Vilém Pospíšil se narodil 5. května 1873 v Novém Rychnově. Po absolvování pelhřimovského gymnázia začal studovat práva na Karlově univerzitě. Po ukončení studií  nejprve pracoval v soudní službě, avšak v roce 1902 přestoupil na pozici úředníka do Městské spořitelny pražské, ve které se stal v roce 1917 ředitelem. O dva roky později se stává vrchním ředitelem, kterým je až…

více...

Josef Šoupal

 (11. března 1903 Německý Brod - listopad 1959 Ústí nad Labem)

Rukou Josefa Šoupala, rodáka z Německého Brodu, zemřel první ministr financí samostatné Československé republiky Alois Rašín. Po ministrovi v pátek 5. ledna 1923 vystřelil dvěma ranami z pistole a Alois Rašín svým zraněním 18. února téhož roku podlehl.

Josef Šoupal vystudoval německobrodskou obchodní školu a po ukončení školy si našel…

více...

František Zahradnický

(21. srpna 1867 Praha – 28. června 1930 Poděbrady)

Tehdy třicetiletý MUDr. František Zahradnický, první sekundář věhlasné pražské chirurgické kliniky prof. Maydla, se roku 1897 stal ředitelem nově otevřené Všeobecné okresní nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. Byl zručný operatér a neúnavně pracoval ve dne v noci, totéž vyžadoval od svých spolupracovníků. Během své kariéry uskutečnil přes 80 přednášek, demonstroval na 156…

více...

Karel Němec

(25. října 1879 Nové Město na Moravě – 17. června 1960 Nové Město na Moravě)

Malíř a grafik z Nového Města na Moravě studoval na soukromé malířské škole profesora Kalvody v Praze. V roce 1907 byl přijat do spolku Mánes. Studium v Praze mu umožnilo poznání nových forem a technik. Další studium na Uměleckoprůmyslové škole mu nebylo umožněno, proto se vrátil na Vysočinu. Během I. světové války ho zajali na ruské frontě a po válce vyučoval na tovární průmyslové…

více...

Josef František Svoboda

(11. února 1874 Moravské Budějovice – 28. března 1946 Praha)

Vysočinský rodák je právem označován za největšího znalce moravského Horácka, jeho dílo představuje cenný soubor o architektuře a folkloristice této části Vysočiny. Po absolvování třebíčského gymnázia byl činný ve finanční správě v Hrotovicích, Novém Městě a ve Velkém Meziříčí. Během svého života hojně publikoval. Jeho zásluhou vznikla muzea v Novém Městě, ve Velkém Meziříčí a ve Žďáře nad Sázavou.…

více...

Anton Altrichter

(4. února 1882 Smilov – 30. května 1954 Meitzendorf)

Dílo Antona Altrichtera představuje významné zdokumentování historie, etnografie a folkloristiky jihlavského jazykového ostrova. Altrichter byl německy píšící historik a vlastivědný pracovník, autor historických prací o Jihlavě, zemský školní inspektor a učitel historie a zeměpisu.

Po absolvování jihlavského gymnázia v roce 1902 začal studovat…

více...