Továrny/průmysl

Po rozpadu monarchie zůstalo na území nově vytvořeného státu velké množství průmyslových oblastí, které měly zásadní vliv na ekonomiku rodícího se státu. Po rozpadu Rakouska-Uherska bylo nutné hledat nová odbytiště zboží. Mnohé firmy se marně dožadovaly svých pohledávek. Některé továrny fungovaly dále i přes vytvoření nové republiky, jiné vyrostly na zelené louce. Zdokonolovaly se technologie, vyvíjela se doprava a přeprava zboží, zvyšovala se výroba. Bylo se třeba přizpůsobit požadavkům trhu. Některé značky nebo názvy, vzniklé v období první republiky se vyrábí či existují i dnes.

filtr:

Mahlerova továrna v Německém Brodě

Ještě před koncem 19. století založil v tehdejším Německém Brodě podnikatel Josef Mahler první textilní firmu. Ve 20. století se na jejím vedení podíleli bratři Vilém a Viktor Mahlerovi, kteří využili tehdejší tempo a začali podnikat ve velkém. V roce 1907 dostali povolení pro nové sídlo – vila Bratří Mahlerů stále stojí a najdete ji v dnešní Beckovského ulici. Radost z nového bydlení přerušil rozsáhlý lednový (1909) požár továrny, který zapříčinil velké škody. Následovala…

více...

RICO Německý Brod

Dnešní závod RICO byl ve svých začátcích továrnou na výrobu sukna společnosti Albert Bauer a syn. Továrnu založili židovští podnikatelé Ignác a Rudolf Bauerové v roce 1887, kteří do Brodu přenesli část výroby z Humpolce. Podnik se v roce 1921 přeměnil na akciovou společnost s názvem Jihočeská továrna na soukenné látky, a. s., která v době hospodářské krize zažila útlum a před II. světovou válkou ji koupila společnost RICO. Ta do Brodu přemístila výrobu obvazového materiálu…

více...

Pleas Německý Brod

Dnešní závod Pleasu za Černým mostem má svou historii spjatou s obchodníkem Janem Veselým, který v roce 1887 zřídil první pletárnu při svém domě č. p. 153 v Dolní ulici. Rozvoj podniku zapříčinil stavbu nové továrny v Havířské ulici blízko nádraží, kde své místo našly moderní stroje, které se specializovaly na velkovýrobu ponožek a punčoch. Podnik přečkal I. světovou válku i poválečnou krizi, v roce 1920 se změnil na akciovou společnost „J. Veselý, synové, továrny…

více...

DEXTRA a historie škrobárenské výroby v Německém Brodě

Na základech starobylého Žabího mlýna založil Emil Turnovský koncem 80. let přádelnu vlny, která po několika letech vyhořela, a v roce 1893 ji koupil František Eduard Vonka, který ji přebudoval na škrobárnu. Ta před I. světovou válkou patřila k nejmodernějším továrnám svého druhu v českých zemích a na počátku I. republiky ji ovládly agrární bramborářské organizace. Továrna od té doby změnila podobu, specializaci i sortiment a dnes je součástí společnosti Amylon. 

více...

Tabačka v Jihlavě

Do továrních budov, kde se začátkem 19. století vyrábělo sukno, se v roce 1851 z Louky u Znojma přestěhovala tabáková továrna. Ta byla prvním a dlouho jediným a také největším státním podnikem v Jihlavě. Produkce cigaret, doutníků a dalších tabákových výrobků se zvyšovala, tovární komplex se rozšiřoval a jeho stavební vývoj skončil až v polovině 30. let 20. století. Poté areál využívala Tesla, která v roce 1985 zahájila výstavbu nového areálu v městské části Hruškové…

více...

Boty Humanic v Jihlavě už za první republiky

V Jihlavě se už v předminulém století vyráběly boty Humanic, které dnes na tom samém místě najdeme v prodejně stejného názvu. Bývalá továrna totiž vznikla v údolí Koželužského potoka pod jihlavskými hradbami a po sto letech její chátrající ruiny ustoupily výstavbě dnešního obchodního centra na ulici Hradební. Továrna v dobách největšího rozmachu zaměstnávala na 1 500 dělníků a vyráběla čtyři tisíce párů bot denně. Po skončení války tady začali vyrábět i civilní obuv…

více...

Předchůdce dnešních marketingových specialistů Kouřimský předběhl svou dobu

Ve svých pětadvaceti letech založil J. F. Kouřimský pelhřimovskou pletárnu s jednoduchým strojem. Psal se rok 1892 a výroba nejenže se uchytila, ale v průběhu let se také úspěšně rozvíjela. To dokládá unikátní propagační sedmiminutový film, který je možné dohledat na webu Národního filmového archivu. Kouřimský ho na objednávku nechal natočit roku 1928, tři roky před svou smrtí. Sám mezi záběry, ilustrujícími mohutnost továrny a stavební ruch v ní,…

více...

Rýžový kartáč měl do rýže vždy hodně daleko

Vedle pelhřimovského nádraží vystavěl Josef Hrdina v roce 1900 nový tovární areál na výrobu kartáčů. K významnému kroku ho donutily četné zakázky z celého Rakouska-Uherska, které chtěl uspokojit. Továrna byla ještě koncem téhož roku dostavěna a o sedm let později rozšířila své prostory i vybavení a nakoupila speciální stroje se silnějším pohonem, které umožnily obchodní úspěchy také v cizině. V reakci na sílící konkurenci a potřebu zvýšit provozní kapitál vznikla v roce…

více...

Perleťářská výroba a knoflíky v Žirovnici

 S perleťářskou výrobou začal v Žirovnici Josef Žampach. Ten patřil mezi perleťářské dělníky, kteří se kolem roku 1860 stěhovali z Vídně. Vzrůst perleťářské výroby dalších let vedl v roce 1905 k založení Výrobního družstva soustružníků perletě, slibný vývoj však zastavila I. světová válka. Na 300 mužů nastoupilo vojenskou službu, dovoz perletě ze zámoří ustal, téměř všichni výrobci zastavili práci a mnoho rodin bylo bez výdělku. Po válce družstvo díky píli a podnikavosti…

více...

K historii třebíčské Boroviny neodmyslitelně patří boty

Po zavedení tovární výroby obuvi se Třebíč stala městem bot. Jako první ji už v 19. století začala provozovat firma Karel Budischowsky, která své boty v období I. světové války posílala na frontové linie – vyráběla tisíce párů bot denně. Jenže po pro Rakousko-Uhersko nešťastném konci války Budischowští nedostali za dodané boty zaplaceno, což bylo příčinou postupného úpadku továrny.

Po první světové válce udával směr v tovární obuvnické…

více...

Víte, co představuje zkratka limonád ZON?

Třebíčská firma ZON byla založena v roce 1879. Ferdinand Kubeš se jako jeden z prvních ve střední Evropě rozhodl vyrábět limonády. Už v prvním roce vyrobil celkem 20 tisíc lahví sodových vod a limonád s použitím ovocných sirupů vlastní výroby. V roce 1901 si podnik vysloužil zlatou cenu na mezinárodní výstavě v Paříži, o osm let později získal i titul c. k. dvorní dodavatel. Ve 20. letech se výrobny několikrát rozšiřují a po I. světové válce dochází k modernizaci výroby…

více...

Lengsefldova továrna na obuv ve Žďáře nad Sázavou

Významným podnikem své doby byla obuvnická továrna Karla Lengsfelda. Původně objekt nechal na začátku dvacátých let u silnice a na kraji luk V Žlíbku (dnes roh Nádražní a Sadové ulice) postavit židovský podnikatel Samuel Löwy z Jihlavy, který v roce 1926 přesunul do dnešního krajského města. Proto si budovu vyhlédl Karel Lengsfeld z Humpolce, který svůj podnik v roce 1929 do budovy přestěhoval. Firmě se dařilo a před okupací měla třicet zaměstnanců. Židovskou rodinu…

více...

Dnešní Tokoz vyráběl proslulé rybářské náčiní

Zjara 1920 se začíná psát historie továrny Jaro J. Rousek. Původně vyučený kupec v Meziříčí u Opočna Jaroslav Rousek získal provozováním velkoobchodu s železným zbožím v Praze zkušenosti a v roce 1919 koupil opuštěnou továrnu v Zámku Žďáře. Továrně se dařilo, přežila velkou hospodářskou krizi a v roce 1934 zaměstnávala 143 zaměstnanců. Podnik v té době přešel na synovce Josefa Rouska, velkého milovníka rybářství, který začal vyrábět rybářské náčiní včetně prutů, a…

více...

Trefulkova parní pila a první elektrárna přivedly do žďárský ulic světlo

Nejstarším podnikem u starého nádraží byla parní pila Františka Trefulky, který se zasloužil o elektrifikaci města. Koupil ještě vodní pilu v Najdeku, kde nechal v roce 1909 zřídit vodní elektrárnu a u starého nádraží elektrickou centrálu. V roce 1910 se ve Žďáře rozsvítila první elektrická světla. Podnik fungoval až do roku 1923, kdy se město napojilo do sítě západomoravských elektráren v Oslavanech, elektrárna ztratila své opodstatnění, a o tři roky později se naplnil…

více...

Kostelecké uzeniny

Společníky Josefem Satrapou, Richardem Spitzerem, Karlem Czánským, Janem Hamlischem a Josefem Spitzerem byla založena 6. prosince 1917  Továrna na uzeniny a konservy spol. s.r.o. Budovy brusírny skla byly přestavěny pro potřeby masného průmyslu. 15. října 1918 dostala továrna živnostenský list na výrobu uzenin. K 1. lednu 1928 byla společnost s ručeným omezením změněna na akciovou společnost. Součástí akciové společnosti se staly závody v Hodicích, Krahulčí a Studené.…

více...

Mlékárenské a pastevní družstvo v Přibyslavi-Hesově

Společnost vznikla v roce 1924 a její zrod  je spojen se škrobárenskou společností Amylon. V prostorách pronajatého objektu v Hesově začala výroba sýrů typu camembert, později však přešla výroba na romadúr a sýry ementálského typu. Počátkem roku 1927 schválila rada města Přibyslav používat na etiketách výrobků znak města. Postupně byly otevřeny pobočky v Polné, Velké Losenici a Havlíčkově Borové. V roce 1933 vznikla tavírna sýrů. Od 12. listopadu 1948 nese podnik jméno…

více...

TRADICE-KVALITA-ELEGANCE, tradiční výrobce pánských obleků z Vysočiny

Výroby obleků v Třešti má dlouhou tradici. Krejčovský cech vznikl v malém městečku na Vysočině v roce 1597. Jednotlivé dílny fungovaly nezávisle na sobě až do období první republiky. V souvislosti s hospodářskou krizí bylo založeno v roce 1931 družstvo oděvní výroby Vývoj, jako sdružení tamních jednotlivých krejčovských živnostníků. Kromě zakázkové výroby šilo družstvo i stejnokroje pro četnictvo a armádu. Po 2. světové válce se výroba zaměřila na dámskou a pánskou…

více...

Mlékárna Havlíčkův Brod

Ze skromných počátků různých sběren mléka vzniklo v Německém Brodě roku 1927 mlékařské družstvo. Původní mlékárna našla místo v Rolnickém domě, brzy však kapacitou nestačil, a tak se mlékárna stěhovala takřka přes ulici. Závod družstvo slavnostně otevřelo 8. května 1937 za účasti ministra zemědělství Josefa Zadiny. Podnik skončil v devadesátých letech, nějaký čas sloužil jako sklad mléčných výrobků a poté musel uvolnit místo pro výstavbu dnešního supermarketu.

 

více...