Továrny/průmysl

Rýžový kartáč měl do rýže vždy hodně daleko

Vedle pelhřimovského nádraží vystavěl Josef Hrdina v roce 1900 nový tovární areál na výrobu kartáčů. K významnému kroku ho donutily četné zakázky z celého Rakouska-Uherska, které chtěl uspokojit. Továrna byla ještě koncem téhož roku dostavěna a o sedm let později rozšířila své prostory i vybavení a nakoupila speciální stroje se silnějším pohonem, které umožnily obchodní úspěchy také v cizině. V reakci na sílící konkurenci a potřebu zvýšit provozní kapitál vznikla v roce 1909 „První pelhřimovská akciová továrna na kartáčnické zboží a štětky, dříve J. Hrdina“. Měla před sebou události celého 20. století, které s menšími i většími komplikacemi ustála. Dnes jsou Spojené kartáčovny a. s. největším výrobcem kartáčnického zboží ve střední a východní Evropě.

 

 

 

 

Muzeum Vysočiny Pelhřimov, továrna na počátku 20. století
Město/obec: Pelhřimov

Zdroje:

Štětce se syntetickými vlákny nejsou tak kvalitní jako ty z vepřových štětin. Jihlavský deník.cz [online]. Jihlava: VLTAVA LABE MEDIA, 2012 [cit. 2017-10-30]. Dostupné z: www.jihlavsky.denik.cz/podnikani/stetce-se-syntetickymi-vlakny-nejsou-tak-kvalitni-jako-z-veprovych-stetin-pe12-y3sr.html

Historie. SPOKAR [online]. 2017 [cit. 2017-10-30]. Dostupné z: www.spokar.com/cz/spolecnost/historie