Turistika a volný čas

Nově vzniklý stát kladl důraz i na odpočinek a trávení volného času svých obyvatel. Po první světové válce zažívá vedle jiných odvětví rozkvět i turistika. V době založení ČSR funguje 30. rokem Klub českých turistů, který je v roce 1921 přejmenován na Klub československých turistů. Stává se jedním z hlavních organizátorů pěší turistiky. Vedle hlavní pěší a lyžařské turistiky se rozvíjí i jiná odvětví, jako vodácká a jeskyňářská turistika a horolezectví. Významný vliv na turistiku má i rozvoj automobilismu. KČT provozuje ubytovací zařízení, funguje i jako cestovní kancelář, vydavatel map a průvodců.  Vznikají regionální pobočky, které se podílejí na rozvoji turistiky v oblastech mimo Prahu a velká města. Od roku 1916 se používají čtyři barvy značených pěších tras, tak jak je známe i dnes. Vedle KČT fungují i jiné spolky jako je Sokol, Orel, Junák a různé okrašlovací spolky. Mezi neorganizované spolky lze zařadit tramping. Údolí říčky Brtnice se stalo jednou z prvních oblastí trampingu v tehdejším Československu. Pro sportovní i nesportovní vyžití se staví tělocvičny, budují hřiště a sportovní areály, lázně, rekreační střediska a bazény. Volný čas  tráví lidé na výletech, v biografech, na společenských událostech a různých oslavách nebo závodech. 

 

 

filtr:

Čeřínek

Jihlavští se rozhodli, že střediskem celého turistického ruchu v jejich regionu by se měl stát Čeřínek – táhlý vrch jihozápadně od Jihlavy, který nejlépe vystihuje krásu vysočinské přírody. Spolek pro zimní sporty v Jihlavě nelenil, vybudoval a v červnu roku 1913 slavnostně otevřel první chatu na Čeřínku. Turistika k Čeřínku se těšila oblibě do té doby, než přišla světová válka a přetrhala silná pouta týdenních návštěv. Po válce však po rozchodu spolku pro zimní sporty…

více...

První značené turistické cesty Pelhřimovskem

Klub československých turistů v Pelhřimově vznikl v roce 1920 jako pobočný spolek Klubu československých turistů v Praze. Ve stejném roce příznivci pohybu a krásné přírody zahájili značení turistických cest a shromažďování finančních prostředků na stavbu rozhledny na Křemešníku. První ucelenou turistickou trasou se stala Hamzova stezka. Dalším významným úkolem spolku byla propagace Pelhřimovska, jeho přírodních krás a památek. Spolek se podílel na vydávání propagačních…

více...

Lyže a Nové Město na Moravě jsou už přes sto let nerozlučná dvojka

První lyžařské závody v Novém Městě na Moravě se konaly v roce 1910 a jejich vítězem se stal tehdy dvaadvacetiletý student zeměměřičství Karel Mrkvička. Ale ještě než se začalo jezdit na lyžích na čas, objevovali se první nadšenci na dřevěných prkénkách. Průkopníkem byl například fryšavský hajný Rudolf Gabessam.

Do historie novoměstského lyžování se zapsal Bohumil Hanč, který v letech 1911 až 1913 vedl lyžařské kurzy a později se…

více...

Městská plovárna v Německém Brodě

V místech dnešního mostu u podniku RICO těšila plavce i neplavce městská plovárna. O vznik říčních lázní se už v závěru 19. století zasloužila tělocvičná jednota Sokol. Na počátku minulého století plovárnu převzalo do správy město a v roce 1907 tady postavilo nové objekty. V meziválečném období se však voda i díky blízkým průmyslovým podnikům zhoršila a oficiálně byla plovárna uzavřena v roce 1954.

více...

Hokej v Německém Brodě

Už počátkem minulého století se na Hastrmanu proháněli první bruslaři a v roce 1907 vznikl Bruslařský klub Německý Brod. Poté se na rybníku objevili bruslaři s nezvyklými holemi pohánějící míček a první zápasy v bandy hokeji se hrály už před I. světovou válkou. Koncem dvacátých let vystřídal míček tvrdý puk a s ním mužská „kanada“. Z města se stala jedna z hokejových bašt Vysočiny, jejíž pozici po II. světové válce upevnily celostátní úspěchy.

více...

Stadion na Losích v Německém Brodě

Hráči a příznivci kopané založili roku 1911 první fotbalový klub SK Sázavan, který se po dalších změnách názvu dočkal u veřejnosti popularity jako AFK (Atleticko-fotbalový klub). Později přeložil klub hřiště na levý břeh potoka Žabinec, kde vznikl skutečný sportovní stánek s kabinami, tribunou i atletickou dráhou. Městská rada však sport výrazně nepodporovala, a tak byl stadion v roce 1937 zrušen a musel uvolnit místo bytové výstavbě a projektu dalšího mostu přes Sázavu.

více...

Letní sokolské cvičiště v Německém Brodě

Dílem darem a zbytek koupí získal v letech 1918-1924 místní Sokol pozemky na tzv. Šupichově louce. Sokolové vlastními silami terén snížili a prostor upravili pro letní cvičiště, které slavnostně otevřeli v květnu 1926. Dnes na tomto místě najdete obchodní dům Alej s přilehlým parkovištěm.

více...

Sokolská tělocvična v Německém Brodě

Jednu z dřevěných staveb barákového tábora pro uprchlíky koupil za finančního přispění města spolek Sokol. Rozebranou ji znovu postavil brodský stavitel Šupich a letní tělocvična při vznikajícím sokolském cvičišti byla otevřena v roce 1921. Původní sokolovna na Smetanově náměstí v té době sloužila jako kino a sál k pořádání společenských akcí.

více...

Tenisové dvorce u Žabince v Německém Brodě

Tenisový klub opustil v roce 1935 Kotlinu kde měl původní kurty užívané od svého založení před I. světovou válkou. Brzy však za ně našel náhradu na volných pozemcích mezi Jihlavskou ulicí a Žabincem. Tenisové kurty nepřežily polovinu 60. let a byly likvidovány v souvislosti s přípravnými pracemi na přeložce a úpravě Žabince. Na jejich místě nakonec vyrostly nové obytné bloky.

více...

Bývalé kino Moravia nejstarším a nejdéle fungujícím třebíčským biografem

Už v únoru 1912 udělilo Okresní hejtmanství licenci na provozování kina třebíčskému hodináři a zlatníkovi Eduardu Hornychovi. Třebíč tak měla svůj první stálý biograf - nejprve v sále záložny. Samotnou budovu kina, tehdy pod názvem Bio Moravia, postavil stavitel Josef Herzán až po válce, v roce 1919, s využitím prvků pozdní secese. Cenná je jižní a východní fasáda. Prvorepublikový interiér zmizel při přestavbě v roce 1958, kdy se také kino přejmenovalo na Sputnik a…

více...

Polanka

Název Polanka je odvozen od zámečku Polanek, který stával za městem při řece. Po staletí fungoval na Polance mlýn. Ke stavebnímu dvoru Krajíčkova mlýna přiléhalo malé říční koupaliště. V letech 1898 a 1899 byla na Polance zbudována parní elektrárna, za kterou bylo směrem k řece zřízeno „výletiště“, v zimě kluziště, jemuž při západní straně stával hudební pavilon. Na východní straně kluziště pak bývala jedna z půjčoven loděk. Opravdová obecní plovárna v této části Třebíče…

více...

Sokolové si v Třebíči postavili vlastní stadion

Od roku 1932 mají Sokolové v Třebíči vlastní stadion. Za projektem na pozemcích pod železniční tratí stál Alois Herzán. Na západní straně stadionu byl dodatečně postaven dřevěný hudební pavilon s náčelnickým můstkem. Součástí areálu už tehdy byla běžecká dráha dlouhá 265 metrů, v zimě si děti i dospělí užívali dvě kluziště, která měla dokonce večerní osvětlení. V roce 1952 přešel stadion do užívání Spartaku Třebíč a od roku 1992 se vrátil zpátky pod křídla Sokola Třebíč. 

 

více...

První hokejové úspěchy na rybníce Druhák

Za první republiky se chodilo cvičit hlavně do Sokola, který pořádal i výlety. Ve Žďáře sokolové po roce 1918 spravovali veřejné kluziště na rybníku Druhák u starého nádraží. Vedle rekreačního nebo uměleckého bruslení se prosazovaly i zimní kolektivní sporty, jako byly populární „bandyhokej“ (hokej s míčkem) a „kanada“ (hokej s pukem). V únoru 1936 Druhák hostil první hokejový zápas mezi Žďárem a Novým Městem na Moravě – hosté odjeli poraženi.…

více...

Hřiště u sokolovny útočištěm pro všechny sportovce

V roce 1919 se Tělocvičné jednotě Sokol Město Žďár podařilo získat obecní pozemek za Národním domem, který členky a členové Sokola proměnili v prostorné cvičiště a sletiště. Areál měl dřevěnou tribunu i sociální zázemí a na konci dvacátých let byl přestavěn a rozšířen. Hlavní podívanou nepředstavovala jen fotbalová utkání, ale také cvičení prostných, gymnastiky, župní soutěže ve zdatnosti, a především slety velkých i malých členů Sokola.

více...