Události a (ne)obyčejné příběhy

Hlad ke konci I. světové války dohnal Pelhřimovské k rabování

První světová válka postihla nejen vojáky na frontách a jejich rodiny, ale nepříjemně poznamenala i každodenní život v obcích a ve městech. Tzv. hladové bouře v Pelhřimově popisuje děkan František Bernard ve své knize Pelhřimov za války takto: „V roce 1915 přiděloval erár pro jednu osobu týdně 1 400 g, v roce 1917 už jen 200 g mouky, s čímž by tak vystačila jedna osoba na den, (…). Lid, když si nemohl koupit, začal brát a drancovat (…). (Oddíl) Už rozdrtil pákami železné rolo, už nedočkavě v duchu se dělil o zásoby látek v ceně jistě jednoho milionu korun, když státní orgány, které se po celý čas demonstrací uhýbaly a krčily, pojednou dostaly odvahu a připomněly zástupům, že je tu ještě větší moc, nežli ony,“ popisuje ve své knize pelhřimovský děkan František Bernard Vaněk.

Zástupy rostly před prodejnou chleba umístěnou v domě č. p. 13 doktora Fáry na náměstí. Nakonec vnikly do několika dalších obchodů včetně prodejny látek izraelity Kohna.

 

 

 

Muzeum Vysočiny Pelhřimov, hladové bouře
Město/obec: Pelhřimov

Zdroj: VANĚK, František Bernard: Pelhřimov za války. Pelhřimov 1938, s. 112-114