Události a (ne)obyčejné příběhy

filtr:

Busta prezidenta Masaryka v Jihlavě

Před školou, která byla symbolicky věnovaná k 80. narozeninám prezidenta, byla 3. června 1934  slavnostně odhalena busta T. G. Masaryka, jejíž odlitek věnoval ministr školství a národní osvěty. Originál se nacházel v parlamentu, jehož autorem byl Jan Štrusa, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Štrusa byl rodákem z Nového Města na Moravě. Pod bustou se nacházel podstavec, na kterém byl vytesán nápis: T. G. Masarykovi jihlavské děti. Poprvé byla busta…

více...

Socha Karla Havlíčka Borovského v Německém Brodě

Mnoho let se mluvilo o pořízení sochy Karla Havlíčka Borovského a o tom, kde ji umístit. Nakonec brodští dali na radu Josefa Gočára a Bohumila Kafky (autora sochy) a za její stanoviště zvolili park. Bronzový Havlíček ulitý z hlavní rakouských děl – jaká ironie a dobový symbol zároveň – byl slavnostně odhalen 14. září 1924. Za okupace byl odvezen a měl být roztaven, čeští vlastenci však napomohli a socha Havlíčka přežila válku v ilegalitě, aby se do Brodu v roce 1945…

více...

Uprchlíci v Brodě

V průběhu I. světové války si státní úřady vyhlédly Německý Brod pro zřízení jednoho z táborů pro válečné uprchlíky. K jeho výstavbě zvolily pozemky dříve rezervované pro budoucí ústav choromyslných, k jehož výstavbě před válkou nedošlo. Během pouhých tří měsíců v areálu vzniklo prvních šedesát provizorních dřevěných objektů pro obyvatele evakuované z Přímoří. Po úplné dostavbě měl tábor 108 objektů v prostoru dnešní psychiatrické nemocnice. Po mohutné ruské ofenzivě…

více...

Odvoz busty císaře Karla, která nakonec v tehdejším Německém Brodě skončila v Sázavě

V rámci euforie vyhlášení republiky byly po celé zemi strhávány insignie rakousko-uherské monarchie, v Brodě se to projevilo mimo jiné odvozem busty císaře, která stála před barákovou kolonií v místech dnešní psychiatrické nemocnice. Byla studenty gymnázia odvezena na trakači k mostu a svržena do řeky.

 

více...

Odhalení Pomníku T. G. Masaryka v Německém Brodě – 1. října 1933

Socha prvního československého prezidenta byla pořízena ze sbírek místních školáků. Jejímu odhalení přihlíželo obrovské obecenstvo. Slavnostní průvod přešel most a blížil se k místu odhalení sochy T. G. Masaryka v parčíku u kostela sv. Kateřiny. Na svém prvním stanovišti vydržela socha do roku 1940, kdy musela být z příkazu německých okupantů odstraněna.

 

více...

Havlíčkův Brod měl své divadlo

Na dnešním Smetanově náměstí stávala sýpka, která byla v roce 1852 přebudována na divadlo. Sloužilo nejenom zdejším ochotníkům, ale hostovaly tady často i kočovné divadelní společnosti. V prvních srpnových dnech roku 1922 tu byla za účasti Jaroslava Haška uvedena první dramatizace Dobrého vojáka Švejka s brodským rodákem Karlem Nollem v hlavní roli. Dnes už nestojí, v roce 1951 bylo bez náhrady zbouráno.

 

více...

Vojenské špitály měla za světové války také Jihlava

Prvních přes 1300 raněných vojáků přivezly do Jihlavy už v září 1914 dva sanitní vlaky a další následovaly. Útočiště ranění našli v původních a v několika nově zřízených vojenských špitálech, například ve vojenské nemocnici na ulici Tolstého, na oddělení všeobecné nemocnice na ulici Legionářů, ve Velké kasárna v Křížové ulici a využily se i měšťanky. Kapacita ale zdaleka nedosahovala potřeb, a tak byly v červenci 1915 postaveny v areálu vojenské nemocnice tzv. infekční…

více...

Krvavý slunovrat roku 1920

Slavnosti slunovratu roku 1920 skončily v Jihlavě krvavě. Vyvrcholily totiž dosavadní národnostní rozbroje mezi Čechy a Němci. Řešila se nejen oblast školství, ale také politika a zrušené výsledky voleb, ve kterých v září roku 1919 zvítězili Němci. Toho dne, 23. června ve večerních hodinách dorazil průvod Němců do města, došlo k několika konfliktům, a nakonec se začalo i střílet. Výsledkem byli dva mrtví a množství zraněných. Okolnosti střelby navíc nebyly nikdy uspokojivě…

více...

Příběh Monolit

Kámen z Mrákotína na Jihlavsku už devadesát let zdobí nádvoří Pražského hradu. Vztyčen byl na paměť padlých a na památku vítězství jako Sloup svobody. Zakázku na zhotovení monolitu dostali v místním kamenolomu přímo od prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Na zakázce pracovali od roku 1923, provázela je však smůla. Nejprve se kamenný blok rozlomil při přepravě a po druhé měl po vylomení trhliny. Až na potřetí se podařilo monolit o délce 16,7 metrů vylomit a úspěšně…

více...

V Pelhřimově vyhlašovali samostatnost z okna

Pamětní deska od místního rodáka a pozdějšího významného prostějovského sochaře Jana Třísky připomíná vyhlášení republiky v říjnu roku 1918 tehdejším starostou Františkem Fárou. Zajímavostí je, že je umístěná pod špatným oknem, prostředním, přitom starosta četl provolání z druhého okna vpravo. Odhalena byla v předvečer státního svátku, 27. října roku 1926. Z okna radnice pronesl slavnostní řeč náměstek starosty Antonín Kalina za přítomnosti všech obyvatel města v čele…

více...

Po válce se do Pelhřimova vrátil barokní oltář kostela sv. Bartoloměje

Do kostela sv. Bartoloměje se v roce 1919 po sedmadvaceti letech vrátil raně barokní oltář. Původně byl odstraněn pro domněnku, že se socha Panny Marie na jeho vrcholu naklání a mohla by spadnout. Usnesením obce však bylo v květnu 1918 rozhodnuto, že se do kostela vrátí původní oltář, který měl být vysvěcen na výročí 28. října 1919. Instalace se i kvůli nalezeným tehdy neznámým freskám opozdila, a tak se na výročí vložila do oltáře listina „na paměť věkům příštím u…

více...

Hlad ke konci I. světové války dohnal Pelhřimovské k rabování

První světová válka postihla nejen vojáky na frontách a jejich rodiny, ale nepříjemně poznamenala i každodenní život v obcích a ve městech. Tzv. hladové bouře v Pelhřimově popisuje děkan František Bernard ve své knize Pelhřimov za války takto: „V roce 1915 přiděloval erár pro jednu osobu týdně 1 400 g, v roce 1917 už jen 200 g mouky, s čímž by tak vystačila jedna osoba na den, (…). Lid, když si nemohl koupit, začal brát a drancovat (…). (Oddíl) Už rozdrtil pákami železné…

více...

Pelhřimovské centrální náměstí měnilo názvy jak na běžícím pásu

Řada náměstí, městských a obecních čtvrtí i ulic změnila za posledních sto let své jméno hned několikrát. Vše se odvíjelo od aktuální politické situace. Typickým příkladem těchto změn je hlavní náměstí v Pelhřimově. Dnes je to Masarykovo náměstí. Počátky tohoto názvu se datují do října 1923, kdy se obecní zastupitelstvo jednomyslně usneslo ho na počest 5. výročí dosažení státní samostatnosti takto pojmenovat. Za okupace v roce 1943 však bylo přejmenováno na Reinhard…

více...

Děkanská zahrada se za dob Františka Bernarda Vaňka proměnila v nejkrásnější přírodní oázu ve městě

V blízkosti kostela sv. Bartoloměje leží Děkanská zahrada založená už v roce 1603, odkdy také náležela pelhřimovské faře. Její největší rozkvět se datuje do 30. let 20. století a je úzce spojený s děkanem Františkem Bernardem Vaňkem. Kromě roubeného domku, z něhož po požáru zůstala jen část adaptovaná jako altánek, se v zahradě nacházejí různá umělecká díla. Například mozaiku Kristovy hlavy od Viktora Foerstera nechal děkan Vaněk v létě roku 1916 zasadit do žulového…

více...

Příběh rodiny Korpalů

Válečný uprchlík sochař Michael Korpal našel i se svými dvěma syny útočiště v Pelhřimově. Sám ještě před válkou ozdobil svými sochami Tarnow, Rzeszow nebo Tarnobrzeg. Osobnostmi však byli i jeho synové. Tadeusch Korpal byl známý nadaný polský malíř a profesor kreslení na krakovské reálce. „Odkrýval nám objevené fresky ve výklencích za hlavním oltářem, ilustroval mou sbírku řečí Milosrdenství Tvé nad námi, vydal ve zdejší tiskárně Album československých písní a i jinak…

více...

Zranění vojáci našli potřebnou péči také v lazaretech Třebíče

Třebíč válečnému úsilí Rakouska-Uherska kromě odvedených vojáků přispěla také soustavou lazaretů. První vznikl v nemocnici, která byla na tu dobu nová a moderní. Další pak v gymnáziu, v Národním domě a také v sokolovně, kde našly přístřeší stovky vojáků.

více...

Těžké časy Sokolů v období I. světové války

Do první světové války muselo narukovat 155 třebíčských sokolů, z toho 19 cvičitelů. Sokolové totiž tvořili na frontách přeběhnutím k „nepříteli" základ našich legií, zvláště pak na ruské frontě. Z třebíčských sokolů tak prosluli zejména Josef Švec a Jan Syrový. Přestože v třebíčské jednotě zbylo pouze pět cvičitelů, sokolská cvičení v sokolovně pokračovala. V roce 1915 byla zrušena Česká obec sokolská, ale ne její jednoty, které mohly v omezené míře pokračovat ve…

více...

Náročný konec světové války nejen v Třebíči

Ke konci války narůstaly také problémy se zásobováním civilního obyvatelstva. Nakonec se situace vyhrotila natolik, že obyvatelé měst doslova kradli potraviny přímo z polí. Kde byly třeba zasazené brambory, tam bylo pravděpodobné, že se je lidé pokusí ukrást, aby měli vůbec něco k jídlu. Také proto byl závěr války ve znamení soustavných demonstrací. Největší byla v červenci 1918, kdy se tři tisíce lidí dožadovaly přijatelných pracovních podmínek a okamžitého skončení…

více...

Prezident Masaryk na návštěvě Třebíče

V doprovodu armádního generála Jana Syrového, třebíčského rodáka, navštívil Třebíč v červnu roku 1928 T. G. Masaryk. Tehdy prezidenta při vjezdu na katastr města vítala Selská sokolská jízda, zvony a tovární sirény. Zástupci města přivítali prvního prezidenta před radnicí. Masaryk dostal od společenstva truhlářů darem kazetu s fotografiemi města a od společenstva obuvníků pár jezdeckých bot. Zapsal se do obecní a také do školní kroniky a navštívil i baziliku sv. Prokopa.…

více...

Prezident Masaryk na návštěvě ve Žďáře

Bylo 17. června 1928 půl třetí odpoledne, kdy do Žďáru přijel první prezident svobodného Československa. Vítal ho starosta Josef Kružík s představiteli města a okolí a také sbor dětí. Nejmenší z nich, Evičku Neugebauerovou vzal prezident do náručí a zeptal se: „Jak se jmenuješ? Pojedeš se mnou?“ Holčička nabídku odmítla, ale okamžik zaznamenal snímek, který se stal námětem k vydání poštovní známky v roce 1938.

Prezidenta T. G. Masaryka…

více...

Jeden z největších průmyslových podniků mezi válkami ve Žďáře byl dílem syna zelináře

V meziválečném období se největším průmyslovým podnikem stala firma Hynek Trojánek, továrna ručně kolíčkované obuvi se sídlem v Kovářově ulici. Firmu založil syn zelináře Hynek Trojánek v roce 1912 a po válce, v letech 1920 až 1924 provoz rozšířil, dále modernizoval, jako jeden z mála místních podniků přečkal krizi a expandoval dál po Vysočině. Největší rozmach zažíval podnik za druhé světové války, pak ale přišel pád samotného Trojánka. Byl zatčen pro podezření z hospodářské…

více...

Pomník padlým světové války se za bezmála sto let stěhoval už pětkrát

Několik set narukovaných žďárských vojáků bojovalo v rakousko-uherských plucích na srbské, ruské nebo italské frontě. Šedesát z nich se už domů nevrátilo, dalších zhruba šedesát vstoupilo do československých legií a čtyři z nich položili svůj život za svobodný stát. Všechny připomíná pomník s klečícím slovanským bojovníkem, opírající se o štít a přidržující věnec. Představuje hlavní motiv pomníku, který navrhl sochař Julius Pelikán, postavil sochař Růžička a ve Žďáře…

více...

Slavná síťovka od Vavřína Krčila

Jméno Vavřín Krčil pravděpodobně málo komu něco říká, jeho tašku síťovku však znají celé generace nejen u nás. Výroba tašky a dalších síťkovaných výrobků (síťky na vlasy, závoje na ochranu účesu po ondulaci, síťky na míče a kuličky, síťky na tenisové míčky, síťky na dámská kola aj.) živila v první polovině minulého století ve Žďáru a okolí mnoho lidí. V tehdejší městské části Zámek Žďár se začala taška síťovka vyrábět v roce 1925, když vlasové síťky přestaly být obchodně…

více...

Slavná ALPA je doma ve Velkém Meziříčí

Do výroby lihového roztoku přírodních rostlinných silic se pustil brněnský živnostník Josef Veselý v roce 1913. O třináct let později se výroba dostala na dva miliony lahví ročně a po znárodnění se provoz usídlil ve Velkém Meziříčí, kde osvědčený domácí prostředek vhodný při bolestech kloubů, hlavy nebo k dezinfekci oděrek vyrábějí dodnes.

Věděli jste, že prezident Masaryk dostal k 80. narozeninám ozdobnou kazetu vyloženou antilopí…

více...

Poslední socha Masaryka povolená komunisty

Původní socha od akademického sochaře Jaroslava Šlezingera byla zřejmě tou poslední, kterou nastupující vláda komunistů 12. září 1948 dovolila vztyčit. I tehdy finance na sochu pocházely z veřejné sbírky. Jejího odhalení se tehdy účastnily na tři tisíce lidí. Šlezinger, pro kterého byla socha Masaryka v Jihlavě vrcholným dílem, byl později odsouzený ve vykonstruovaném politickém procesu na 25 let těžkého žaláře. Zemřel v roce 1955 na následky nucených prací, při nichž…

více...

Příběh znaku české státnosti na České národní škole v Jihlavě

Nová česká škola otevřela své brány poprvé 20. září 1925. Tehdy se konala velká slavnost. Vyučování začala škola sloužit 2. října téhož roku. Nad vstupním průčelím upoutá na první pohled znak české státnosti – český lev. Dlouhá desetiletí byl znak na čestném místě fasády zaslepený. Po vypuknutí 2. světové války byla budova předána pro účely německého školství. Ve škole se i nadále nacházelo současně několik českých tříd, které se přesunuly v roce 1944 do jiných prostor.…

více...

Návštěva prezidenta Masaryka ve Velkém Meziříčí

Do Velkého Meziříčí přijel prezident Masaryk v neděli 17. června 1928. Krátce po půl páté odpoledne se ozvala siréna z Beckovy továrny na znamení, že prezidentský průvod vjíždí do města. Prezidenta uvítal starosta dr. Karel Rosendorf. Zatímco se Tomáš Garrigue Masaryk zapisoval do pamětních knih, zněl sborový zpěv. Jako dar obdržel prezident album pohledů na město a okolí.

Masaryka vítali nejen představitelé města, ale také zástupci…

více...