Církevní památky

filtr:

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše – Žďár nad Sázavou

 Se stavbou kostela v raně gotickém slohu se počalo po roce 1252 v souvislosti se založením zdejšího cisterciáckého kláštera. K jeho zásadní přestavbě však došlo až za opata Václava Vejmluvy okolo roku 1710. Stavební úpravy ve stylu barokní gotiky provedl architekt Jan Blažej Santini - Aichel. Kostel s délkou 76 metrů je druhým nejdelším kostelem na Moravě. V roce 2009 byl chrámu vatikánským konsiliem udělen titul bazilika minor.

více...

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie – Polná

Kostel byl vystavěn na místě staršího chrámu z iniciativy majitele panství knížete Leopolda Ignáce z Ditrichštejna v letech 1700-1707 podle plánů italského mistra Domenica de Angeli. Jako stavitel je uváděn kutnohorský mistr Jan Baptista Spinetti. Trojlodní barokní bazilika je jedna z nejmohutnějších u nás - je 63 m dlouhá, 26 m široká a 22 m vysoká. Výzdobu kostela, která se řadí mezi nejpůsobivější sakrální interiéry u nás, realizovali…

více...

Kaple sv. Anny – Pohled

Podle pověsti stojí za zrodem poutního místa U Svaté Anny písař pohledského cisterciáckého kláštera Jakub Čermák, který při štvaní jelena zapadl v lese do bažiny a jemuž skrz modlitbu pomohla dostat se z nesnáze právě svatá Anna. Na místě této nehody byl při kopání základů pro stavbu kaple objeven léčivý pramen, nedaleko od něho v místě otisků šlépějí prý samotné světice byl postaven dnešní poutní kostel. Centrální stavba kostela sv. Anny, vystavěná údajně dle plánů J. B. Santiniho, je datována…

více...

Kaple sv. Jana Nepomuckého – Plandry

Mezi lety 1735-1739 dochází z iniciativy majitele panství Josefa Ignáce Zeba ke stavbě poutního areálu s kaplí zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. V půdorysu ohradní zdi s pěti kapličkami se uplatňuje symbolický tvar svatojánské hvězdy. Je zřejmé, že tvůrce areálu byl obeznámen s prací architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Stavba byla dokončena v roce 1739, o čemž informuje letopočet umístěný v klenbě lodi.

více...

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda – Budišov

Podle pověsti kostel založili benediktini z Třebíče, kteří dosazovali kněze na budišovskou faru. Prý zde také pochovali svého posledního opata. První historickou písemnou zprávu o kostelu však máme dochovanou až z roku 1414, kdy byl kostel rozšířen o kapli svatého Gotharda. Svatý Gothard byl bavorský benediktinský biskup, který zemřel roku 1038. Ze staré stavby se dochovala pouze dvě románská, dnes již zazděná okna. Monumentální oltářní obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory i freskovou barokní…

více...

Kostel Narození Panny Marie – Přibyslavice

Už při příjezdu z dálky je viditelný monumentální barokní chrám Narození Panny Marie se dvěma věžemi z roku 1744, na jehož úpravě se později podílel významný architekt Kamil Hilbert. Na barokní chrám navazuje jednolodní kostel sv. Anny, vyzdobený nástěnnými malbami: jeho výstavba je datována druhou třetinou nebo druhou polovinou 12. století. Soukostelí sv. Anny a Narození Panny Marie je významným moravským poutním místem.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/216562221500009/obsah/455608-pribyslavice

 

více...

Kostel Navštívení P. Marie – Obyčtov

Půdorys obyčtovského kostela je připodobňován tvaru želvy, kdy obdélná loď se zkosenými rohy představovala želví tělo, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými východními rohy krk, mnohoúhelníková sakristie s hrotem v ose hlavu a západní předsíň ocas želvy. Želva je znak stálosti ve víře, věrnosti a trpělivosti. Kostel nechal na místě starší stavby v roce 1730 vystavět opat žďárského kláštera Václav Vejmluva podle projektu…

více...

Kostel Nejsvětější Trojice – Křemešník

 Stříbrné doly na úpatí vrchu Křemešník znamenaly ve středověku nejen místní zdroj cenného kovu, ale zasloužily se i  o  vznik kostela. Když prý v  roce 1555 pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský prchal před lupiči, spadl do  staré opuštěné šachty. Jako odměnu za své zachránění nechal na místě vystavět dřevěnou kapli, která se stala záhy vyhledávaným poutním místem. V  letech 1651– 1652 vznikla nová zděná kaple. Do  dnešní podoby byl kostel přestavěn v  letech 1710–1720.…

více...

Kostel sv. Františka Serafínského s Loretou – Golčův Jeníkov

Empírový kostel sv. Františka z let 1827–1829 nechal zbudovat hrabě Otto z Herbersteinu v blízkosti loretánské kaple tak, aby kaple k chrámu přiléhala. Loretami (Santa Casa–Svatá chýše) jsou nazývané hranolovité stavby stavěné jako kopie svatého domku Panny Marie, jenž se nachází v italském městě Loreta. Do Loreta byl podle pověsti dům Panny Marie přenesen přímo ze Svaté země. Jeníkovskou loretu nechal postavit generál Goltz v letech 1650 až 1653. Místní slavné soše zvané Madona a Santa Casa je…

více...

Kostel sv. Kateřiny – Počátky

Počátky jsou známé mimo jiné díky léčivému prameni vytékajícímu ze země asi tři kilometry od města. Lázně pojmenované po svaté Kateřině jsou dodnes hojně navštěvované. Poprvé byl kostel na tomto místě připomínán již někdy před rokem 1586. Nynější vrcholně barokní stavba vznikla kolem roku 1730. Autorem objektu, jenž vykazuje příbuznost se stavbami projektovanými Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, je Václav Špaček. Zcela dokončen byl počátecký kostel ale až roku 1770.

K překrásnému baroknímu…

více...

Kostel sv. Markéty – Jaroměřice nad Rokytnou

 Děkanský chrám sv. Markéty tvoří nedílnou součást zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Za autora přestavby kostela stejně jako zámku je považován Jakub Prandtauer a snad se konzultačně podílel na podobě chrámové stavby i vídeňský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. S přestavbou kostela se započalo v roce 1716 a dokončena byla až v roce 1782.

více...

Kostel sv. Petra a Pavla – Bobrová

Kostel svatého Petra a Pavla byl původně vystavěn jako pozdně románský kostel. Původní středověký farní kostel však nedostačoval na počátku 18. století potřebám rozsáhlé farnosti. Z iniciativy žďárského opata Václava Vejmluvy byl objekt mezi lety 1714–1722 barokně přestavěn podle návrhu slavného architekta Jana Blažeje Santiniho- Aichela. Z původního pozdně románského kostela nechal Santini pouze hlavní loď, kterou však proměnil v kněžiště…

více...

Kostel sv. Tomáše Becketa – Nová Cerekev

Dominantní stavba barokního farního kostela z poloviny 18. století je zajímavá nejenom tím, že dala jméno celé obci, ale zejména svým zasvěcením sv. Tomáši Becketovi. V naší republice je možné najít pouze dva takové kostely, druhý se nachází až v Mohelnici na Moravě.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/216562221500037/obsah/492330-nova-cerekev

více...

Kostel sv. Václava – Zvole

Kostel byl do dnešní podoby vystavěn v letech 1713–1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Barokně přestavěný kostel má půdorys řeckého kříže a je vymezen geometrickou osnovou složenou z kružnic opsaných a vepsaných základovému čtverci. Kupole nad hlavní lodí vyúsťuje ve svatováclavskou korunu, čímž chtěl opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva, jenž stavbu zaštiťoval, uctít svého patrona svatého Václava. Vejmluvu…

více...

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře – Žďár nad Sázavou

Stavba poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře v blízkosti cisterciáckého kláštera se realizovala díky letité, úzké a nesmírně plodné spolupráci dvou výjimečných osobností. Podnět vyšel od opata žďárského cisterciáckého kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, který byl zcela prokazatelně ctitelem Jana Nepomuckého, a projektem stavby byl pověřen slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Vzhledem k významu,…

více...

Kostel sv. Jana Křtitele – Mladé Bříště

Původně románský kostel, doložitelný pramenem z roku 1226, tvořil opevněný celek s nedalekou farou, dříve tvrzí.  Po polovině 14. století došlo ke gotické přestavbě dle návrhů architekta Jana Blažeje Santiniho.. Stavební úpravy provedené v letech 1712 a 1726 vnesly řadu nových barokních prvků, např. barokní štukové detaily na gotické klenbě. K nejpůsobivějším detailům interiéru patří především barokně – gotické modelace špalet oken presbytáře. Na vnějšku stavby zaujme santiniovsky jednoduché,…

více...

Kostel sv. Mikuláše – Humpolec

První písemné zmínky o farním kostele svatého Mikuláše pocházejí z roku 1233. Kostel byl původně budován jako trojlodní gotická stavba s transeptem. Zřejmě z finančních důvodů nebyl ale dokončen a ze zamýšlených plánů bylo zbudováno pouze kněžiště s hlavní lodí. Kolem roku 1600 došlo k přistavění podvěží s malou vížkou. O rok později byl Janem Kosteleckým odlit a následně umístěn do zvonice zvon Jiří. V letech 1721–1722 proběhla přestavba kostela dle plánů architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela,…

více...

Kostel Nejsvětější Trojice – Žďár nad Sázavou

Kostel Nejsvětější Trojice je hřbitovním kostelem na jihovýchodním okraji centra města. Nachází se v Horní ulici, těsně nad náměstím Republiky. Jde zřejmě o původní hřbitovní či špitální renesanční kapli, upravovanou začátkem 18. století. Podle dochovaných zápisů byl kostelík používán již…

více...

Morový (mariánský) sloup v Jihlavě

Sloup byl postaven v roce 1690 jako poděkování za ochranu před morem.

více...

Mariánský (morový) sloup v Telči

Sloup byl postaven v letech 1716 - 1720. Byl postaven z pozůstalosti telčské  měšťanky Zuzany Hodové, architektem je  David Lipart z Brtnice

více...

Mariánský (morový) sloup v Polné

Vystavěn v roce 1750, sousoší Nejsvatější Trojice. Architekt Václav Vladimír Morávek.

více...

Mariánský (morový) sloup v Havlíčkově Brodě

Mariánský sloup byl postaven v období let 1702 - 1717 neznámým autorem.

více...

Mariánský (morový) sloup ve Žďáru nad Sázavou

Barokní morový sloup z roku 1706 od Jakuba Steinhubla.

více...

Mariánský (morový) sloup v Jaroměřicích nad Rokytnou

Dílo vzniklo díky hraběti Janu Adamovi z Questenburku kolem roku 1716, autorem je sochař Štěpán Pagan.

více...

Mariánský (morový) sloup v Chotěboři

Sloup postaven v roce 1700 majiteli chitěbořského panství v době, kdy bylo město ohroženo morovou epidemií.

více...

Mariánský (morový) sloup v Ledči nad Sázavou

Soup byl postavenroce 1770 Jakubem Teplým z Pardubic.

více...

Křížová cesta ve Valči

Původní křížová cesta s dřevěnými kříži byla v roce nahrazena pravděpodobně v první polovině 18. století barokními kapličkami a sousoším Ukřižování. Zhotovit ji nechal Jan Ferdinand Kager hrabě z Globenu. Poroce 1945 byla postupně likvidována. V roce 2016 došlo k její obnově. Autorem je pravděpodobně Antoním Braun. Cesta vede od zámeckého kostela na vrch kalvárie a má 14 zastavení. Z vrchu se nabízí krásný výhled na Valeč a okolí.

více...

Premonstrátský klášter s kostelem sv. Petra a Pavla – Nová Říše

Areál kláštera leží na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Klášter byl založen na  počátku 13. století vojenským velitelem Markvardem z  Hrádku a jeho ženou Vojslavou pro panny sv. Norberta – premonstrátky. Za husitských vá­lek došlo k takřka kompletnímu zničení kláštera, přesto ale i po jejich skončení klášter fungoval, ovšem jen do roku 1596, kdy ženské osazenstvo kláštera vymřelo. Aby klášter nezanikl úplně, byl osazen premonstráty ze Zábrdovic a přeměnil se na mužský…

více...

Premonstrátský klášter s kostelem Narození Panny Marie – Želiv

Klášter v Želivě byl založen pro benediktiny už ve 12. století biskupem Ottou a českým knížetem Soběslavem a  jeho manželkou Adlétou. Po  deseti letech však Želiv opustili. Komunita premonstrátů přišla brzy na jaře roku 1149. Už v předhusitské době byl klášter významným duchovním i  hospodářským centrem širokého kraje. Původně byl klášter postaven ve slohu románském a po požáru byl obnoven ve slohu gotickém. V době husitských válek byl klášter dvakrát…

více...

Jezuitský klášter s kostelem Jména Ježíš – Telč

Díky iniciativě a finanční podpoře ze strany ovdovělé Františky Slavatové z Chlumu a Košumberka, která jezuitský řád do města povolala, si mohli jezuité dovolit postavit vlastní kolej, dům třetí probace (dnešní č. p. 2) s vedlejším kostelem Jména Ježíš, seminář sv. Andělů (dnes č. p. 74), budovu jezuitského gymnázia a několik dalších staveb. Kostel Jména Ježíš byl postaven v letech 1666 – 1667. Do náměstí se atypicky obrací boční fasádou.  Stavba je zástupcem tzv. klasicizujícího baroka. Na výzdobě…

více...

Jezuitský klášter s kostelem sv. Ignáce z Loyoly – Jihlava

Bývalou jezuitskou kolej s kostelem svatého Ignáce, se seminářem svatého Michala a s gymnasiem založil v první polovině 17. století polní maršál Michal Adolf hrabě Althan. Barokní přestavbu vedl od roku 1680 italský architekt Jacopo Brascha. Po zrušení řádu v roce 1774 přešel klášter do majetku studijního fondu a posléze armády, která zde sídlila až do roku 1990.

Kostel je součástí rozsáhlého jezuitského areálu, který byl postupně vybudován v rohu náměstí na místě původně 23 měšťanských…

více...

Kaple Bolestné Panny Marie

Barokní kaple Bolestné Panny Marie byla ke kostelu sv. Jakuba přistavěna roku 1702.
Oltář kaple zdobí unikátní Pieta (kolem roku 1350), za pozornost stojí dvě sochy horníků u vchodu a sochy po stranách oltáře.
více...

Morový průvod v Brtnici

Historický morový průvod v Brtnici se vztahuje k památce obětí morové epidemie, která zde propukla v roce 1715. Mor sužoval město od jara do podzimu a odešel na svátek sv. Rocha, ochránce proti moru. Morová rána si vyžádala celkem 183 obětí (124 křesťanů a 59 židů). Od té doby se koná každoročně církevní pouť Anděla Strážce kolem svátku sv. Jiljí (1. září).

 

více...

Děkovná pouť z Velkého Meziříčí do Netína

V roce 1714 řádila ve Velkém Meziříčí velká morová rána. K odvrácení moroví epidemie se rozhodli velkomeziříčtí vyklonat pouť do Netína k Panně Marii. První procesí bylo vypraveno z Velkého Meziříčí v pondělí 2. července 1714, kdy byl svátek Navštívení Panny Marie. Na důkaz díků přislíbili poutníci v netínském kostele vystavění sochy sv. Janu Nepomuckému. Stalo se tak o rok později. Tradice pouti se drží dodnes, ikdyž v jiném termínu a podobě.

více...