Judaismus

Židé přicházeli na Vysočinu od raného středověku. Usazovali se v místech konání významných trhů, na křižovatkách dálkových obchodních cest a v podhradí panovnických sídel. Byli podřízeni přímo panovníkovi a za povolení usadit se v určitém místě museli platit nemalé částky. Po celá staletí byli skupinou obyvatel žijících na samém okraji společenské hierarchie. Všeobecná nenávist k nim vyplývala především ze zadluženosti místních obyvatel vůči židovským věřitelům. V raném středověku bylo totiž Židům zakázáno vlastnit půdu a věnovat se řemeslům a byl jim tak vnucen jediný způsob obživy – obchodování a půjčování peněz. Až do husitských válek žili Židé relativně klidně, sice mnohokrát utrpěli finanční ztráty způsobené zrušením veškerých dluhopisů, ale obávané pohromy se jim vyhnuly. Po roce 1451 byli však pod nejrůznějšími záminkami vypovídáni ze všech královských měst. Odcházeli proto do sousedních městeček a vesnic, v nichž byly položeny základy pro zdejší židovské obce. Teprve v průběhu druhé poloviny 18. století bylo Židům za poplatek udělováno právo pobytu, směli studovat na školách a provozovat řemesla. Skutečnou rovnoprávnost přinesl Židům rok 1849 a jejich společenský i hospodářský život se od základu změnil – mohli se volně stěhovat, prodávat nemovitosti, provozovat jakoukoli živnost, získali volební právo. Tyto změny se projevily ve stěhování Židů z vesnic do měst, v nichž se v té době velkou měrou zasloužili o rozvoj obchodu a průmyslu. Příznivý vývoj židovských náboženských obcí byl násilně přerušen nacistickou okupací. Největší pogrom vešel do dějin pod názvem holocaust. Na mnoha místech Vysočiny se setkáme s památkami na židovské osídlení – jednotlivými domy, čtvrtěmi, synagogami. Jejich rekonstrukci je v řadě měst věnována velká pozornost, a přestože synagogy neslouží svému původnímu účelu, jsou zpřístupněny veřejnosti jako výstavní nebo koncertní prostory. V důsledku necitlivého přístupu minulých desetiletí zůstaly však na četných místech jedinou památkou židovské hřbitovy.

Sefardští a Aškenázští Židé

Rozdělení podle toho, z které části Evropy Židé pocházeli. Sefardští Židé je označení pro Židy pocházející ze Španělska (z biblického slova „Sefarad“, kterým se ve středověké hebrejštině označovalo…

více...

Běh života

Obřad obřízky – Brit mila

Představuje jeden ze základních předpisů judaismu a přijetí nového člena do společenství. Součástí tohoto rituálního úkonu je operativní odstranění…

více...

Židovská kuchyně

Jídlo

K charakteristickým rysům židovské domácnosti patří dodržování předpisů spjatých s rituální čistotou jídla. Soubor těchto předpisů se nazývá „kašrut“ (od slova „košer“…

více...

Židovské svátky

Pesach

Pesach či Svátek nekvašených chlebů je jeden z nejdůležitějších a nejstarších židovských svátků. Společně se svátky Šavu‘ot a Sukot se řadí mezi poutní svátky. Dodnes…

více...

Mikve

Mikve je označení pro nádrž s čistou pramenitou vodou určenou k rituální očistě předmětů a osob. Nádrž musí být dostatečně hluboká, aby se v ní mohl dospělý člověk ponořit i  s  hlavou a  obsah musí…

více...

Synagoga

Synagoga je slovo řeckého původu, jež znamená shromáždění, a tomuto významu odpovídá i hebrejské označení synagogy „bejt kneset“ – dům shromáždění. V synagoze se především konají bohoslužby, ale slouží…

více...

Modlitby a bohoslužby

Jednou ze základních každodenních povinností věřícího Žida je modlitba – individuální nebo společná komunikace s Bohem prostřednictvím proseb, žádostí, vyznání hříchů, díkuvzdání nebo meditace. Řád…

více...