Ostatní židovské památky

Židé přicházeli na Vysočinu od raného středověku. Usazovali se v místech konání významných trhů, na křižovatkách dálkových obchodních cest a v podhradí panovnických sídel. Byli podřízeni přímo panovníkovi a za povolení usadit se v určitém místě museli platit nemalé částky. Po celá staletí byli skupinou obyvatel žijících na samém okraji společenské hierarchie. Všeobecná nenávist k nim vyplývala především ze zadluženosti místních obyvatel vůči židovským věřitelům. V raném středověku bylo totiž Židům zakázáno vlastnit půdu a věnovat se řemeslům a byl jim tak vnucen jediný způsob obživy – obchodování a půjčování peněz. Až do husitských válek žili Židé relativně klidně, sice mnohokrát utrpěli finanční ztráty způsobené zrušením veškerých dluhopisů, ale obávané pohromy se jim vyhnuly. Po roce 1451 byli však pod nejrůznějšími záminkami vypovídáni ze všech královských měst. Odcházeli proto do sousedních městeček a vesnic, v nichž byly položeny základy pro zdejší židovské obce. Teprve v průběhu druhé poloviny 18. století bylo Židům za poplatek udělováno právo pobytu, směli studovat na školách a provozovat řemesla. Skutečnou rovnoprávnost přinesl Židům rok 1849 a jejich společenský i hospodářský život se od základu změnil – mohli se volně stěhovat, prodávat nemovitosti, provozovat jakoukoli živnost, získali volební právo. Tyto změny se projevily ve stěhování Židů z vesnic do měst, v nichž se v té době velkou měrou zasloužili o rozvoj obchodu a průmyslu. Příznivý vývoj židovských náboženských obcí byl násilně přerušen nacistickou okupací. Největší pogrom vešel do dějin pod názvem holocaust. Na mnoha místech Vysočiny se setkáme s památkami na židovské osídlení – jednotlivými domy, čtvrtěmi, synagogami. Jejich rekonstrukci je v řadě měst věnována velká pozornost, a přestože synagogy neslouží svému původnímu účelu, jsou zpřístupněny veřejnosti jako výstavní nebo koncertní prostory. V důsledku necitlivého přístupu minulých desetiletí zůstaly však na četných místech jedinou památkou židovské hřbitovy.

filtr:

Humpolec – čtvrť Zichpil

Čtvrť Zichpil a Židovské město je lokalita v Humpolci a najdete ji mezi Horním náměstím a hřbitovem. První Židé se, v té době ještě za městem, začali usazovat na konci 17. století. Název Zichpil je…

více...

Jihlava – Dům Gustava Mahlera

Krátce po narození Gustava Mahlera se celá jeho rodina přestěhovala z Kaliště do Jihlavy, kde budoucí hudební skladatel prožil své dětství a mládí. V domě, kde vyrůstal, je umístěna expozice s názvem…

více...

Jihlava – Park Gustava Mahlera

Park Gustava Mahlera připomíná nejen osobnost světoznámého hudebního skladatele Gustava Mahlera, ale zároveň osvětluje historii tohoto místa. Stávala zde synagoga, která byla vypálena nacisty. Připomínají…

více...

Kaliště – Rodný dům Gustava Mahlera

Rodný dům Gustava Mahlera Zrekonstruovaný dům, ve  kterém se světoznámý hudební skladatel a  dirigent Gustav Mahler narodil, byl původně zájezdním hostincem. Dnes tento dům slouží jako penzion s hospůdkou…

více...

Polná – Rabínský dům (mikve)

Dostavbou jednoho patra sousedního domu v roce 1717 vznikl vedle synagogy dům židovské obce, v přízemí s bytem šámese (kostelníka) a černou kuchyní s pekárnou macesů a se vstupem k rituální lázni v suterénu,…

více...

Třebíč – Dům Seligmanna Bauera

Dům nechal postavit krátce před rokem 1798 Seligmann Bauer na tzv. Španělovském pozemku. Hodnota tohoto domu spočívá v jeho přímém spojení se Zadní synagogou. V domě je schodiště, které zpřístupňovalo…

více...

Třebíč – Pamětní síň Antonína Kaliny

Přijměte pozvání do nově vzniklé pamětní síně Antonína Kaliny v Galerii Ladislava Nováka. Od 17. února se naskýtá jedinečná příležitost veřejnosti navštívit expozici věnovanou třebíčskému rodákovi,…

více...

Třebíč – židovská čtvrť

Jedno z nejstarších a nejvýznamnějších center židovského osídlení se nachází v Třebíči. Po Jeruzalému jsou židovské památky v Třebíči jedinými, které byly samostatně zapsány na Seznam světového kulturního…

více...